Zralé plody dřínu - dřínky.

Dřín je keř krásný i užitečný: pěstování, sklizeň a zpracování dřínek

Statné dříny kvetou časně zjara krásnými žlutými květy. Podlouhlé lesklé plody, jasně červené či rudé, jsou zdravé a jedlé. Dřín proto přináší potěšení i užitek lidem, včelám i ptákům.

Dřín obecný (Cornus mas L.) se hojně vyskytuje v teplejších oblastech jižní Evropy, u nás přirozeně roste především ve středních a severozápadních Čechách a na jižní a střední Moravě. Je také označován jako dřín jarní nebo svída dřín. V ČR je zákonem chráněnou dřevinou. Pěstuje se i na zahradách, především ve vyšlechtěných kultivarech. Osvědčené jsou u nás dvě slovenské odrůdy.

Dvě odrůdy dřínu, které si navzájem pomáhají: Devín  a Titus

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Květy dřínu mají vysokou odolnost proti jarním mrazíkům. Poskytují časnou pastvu včelám.

Odrůdu Devín i Titus lze pěstovat ve tvaru keře nebo stromku. Devín dorůstá výšky 2,5 m až 3 m, Titus přes 3 m.

Žluté, oboupohlavní, částečně cizosprašné květy Devínu, jež se objevují ve druhé polovině března dobře opyluje odrůda ’Titus’, která kvete již od počátku března a naopak – i Titus opyluje Devín. Pro dosažení vysoké a pravidelné úrody je třeba vysazovat tyto dvě odrůdy blízko sebe.

kvetoucí dřínkvetoucí dřínAutor: Archiv ireceptar.cz

Pěstování dřínu na zahradě

Dřín je nenáročná ovocná dřevina, která má velmi dlouhou životnost. Velmi vhodný je na výsadbu volně rostoucích i tvarovaných živých plotů.

  • Dobře roste a plodí na suchých, písčitohlinitých, částečně kamenitých půdách s neutrální až alkalickou půdní reakcí, nesnáší ovšem půdy kyselé.
  • Má poměrně vysoké nároky na světlo, dobře plodí na slunečném stanovišti.
  • Dřín je odolný proti mrazu. Bez problému se mu daří do výšky 600 m n. m., ve vyšších polohách je nutné keř pěstovat na chráněných místech. Uplatní se na stanovištích, kde se ostatním ovocným dřevinám nedaří.
  • Protože má bohatý kořenový systém, zpevňuje (zvláště na svazích) půdu a zabraňuje tak erozivní činnosti.
  • Je vysoce odolný proti chorobám a škůdcům, zvěř dřín neokusuje.

Sklizeň dřínek

dřínkydřínkyAutor: Michal Procházka / Foto

Plody obou odrůd jsou velké, oválné, u Devína  mírně protáhlé a rubínově červené s červenou dužinou, u Tituse mírně hruškovité s lesklou tmavě červenou slupkou a tmavě červenou dužinou. Devín dozrává v září, Titus již koncem srpna.

Plody sklízíme, když jsou vybarvené a tvrdé. Plodnost je pravidelná a každoročně lze z jednoho keře sklidit 25–30 kg plodů. Nejlepším způsobem sklizně je setřásání plodů na plachtu prostřenou na zemi.

Dřínky, přírodní vitamínová bomba

dřínkydřínkyAutor: Archiv ireceptar.cz

Plody – dřínky mají vysoký obsah vitaminu C (po rakytníku, šípcích a plodech meruzalky plodové a černého rybízu patří k nejbohatším zdrojům tohoto vitaminu), obsahují i sacharidy, organické kyseliny, pektiny a minerální látky (hlavně fosfor a draslík).

Dřínky můžeme konzumovat i syrové, jsou ovšem tvrdé; sladší a měkčí jsou až po přejití mrazem. Můžeme je zpracovat různými způsoby:

Zavařené ve slané vodě chutnají podobně jako olivy.
Jsou výborné i pro přípravu džemů, moštů, likérů a vín.
Na Balkáně se hojně využívají pro přípravu destilátů.
Sušené plody slouží k přípravě chutného čaje, který dokáže uklidnit zažívací trakt po přejedení. I v lidovém léčitelství se sušené dřínky používají proti střevním chorobám.

Jak připravit dřínkový mošt

Rozdrcené plody smísíme s vodou v poměru 2:1 a směs necháme asi 12 hodin vylouhovat, pak šťávu scedíme. Na litr scezené šťávy přidáváme 150 g cukru a litr vody. Vzniklý mošt nalijeme do láhví a sterilizujeme.

Akční letáky