Dřišťály (Berberis) patří k oblíbeným dřevinám s širokým spektrem použití. Velice dobře se hodí na živé ploty, jako součást keřových výsadeb, mezi trvalky a jehličnany. Velikost keře závisí na druhu a konkrétním kultivaru; pohybuje se v rozmezí od 0,3 m do 2 m, ale najdou se i výjimky. Keře jsou kompaktní, rozkladité a často stejně široké jako vysoké. Dřišťály mají kromě dekorativních listů také pěkné, žluté květy a zajímavé drobné plůdky. Opadavé druhy mají červené plody a většinou podlouhlé, stálezelené druhy mají plody tmavomodré s ojíněným povrchem. Typickým znakem dřišťálů je i výrazně žluté dřevo a tenké trny na větvičkách, někdy i listech.
Rod zahrnuje asi 190 druhů s opadavými, poloopadavými nebo stálezelennými listy. Jejich původní domovinou je Afrika, Amerika, Evropa i Asie. Jedná se zpravidla o nenáročné a dobře otužilé keře s dobrým zdravotním stavem.
Žluté květy kontrastují s vínovými listy dřišťálu Thunbergova Atropurpureum
Opadavé dřišťály
Velice dobře snášejí sucho a chudší půdu, preferují zásadité pH. Výtečně se kombinují s růžemi a skalníky, protože mají podobné nároky na stanoviště a pěstování.
K rozšířeným druhům patří dřišťál obecný (Berberis vulgaris), je to zároveň náš jediný domácí dřišťál. V parcích se často setkáme s červenolistým kultivarem Atropurpurea. Zajímavějším druhem je dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii). Předchozímu se velmi podobá, jen je o něco nižší, dorůstá do výšky okolo 1,2 m a pochází za Japonska. Vytváří husté keříky a pěstuje se ve velkém množství kultivarů, které jsou specifické krásnými barvami listů. Mezi bestselery patří kultivar Atropurpurea s temně červenými listy a Atropurpurea Nana, který je stejně zbarvený, jen s tím rozdílem, že roste velmi pomalu a jeho maximální výška je 0,3 m. Skvěle se hodí na nízké živé plůtky a zejména do skalek. Sunjoy má červené listy s tenkou zelenou linkou po okraji. Opakem červenolistých kultivarů je Aurea, který má krásně zlatavožluté listy. S červenolistými kultivary vytváří zajímavý kontrast. Velmi atraktivní jsou i Pink Queen a Rose Glow s pestře růžovo, zeleno a bíle skvrnitými listy. Harlequin má zelené listy s bílým a růžovým žíháním.
K cenným opadavým druhům patří i dřišťál ottavský (Berberis x ottawensis Superba), který může být vysoký až 2 m. Listy má tmavočervené a větévky pěkně obloukovitě převislé.
K dalším pěkným, i když méně rozšířeným druhům patří i dřišťál Vernin (Berberis vernae) a dřišťál Wilsonové (Berberis wilsoniae). Oba pocházejí z Číny a jsou vysoké okolo 1,5 m.
Stálezelenné druhy
Preferují polostín a propustné půdy. V silnějších zimách mohou namrzat, proto je vhodně chráníme: nad kořeny nahrneme vrstvu listí, drobné skalkové druhy obalíme bílou netkanou textilií.
Dřišťál Juliin (Berberis julianae) dorůstá do výšky až 2 m a ze stálezelených druhů patří k nejběžnějším. Má trnité listy dlouhé až 10 cm. Je to robustnější druh, který se velmi dobře hodí do větších ploch jako živý plot, a to volně rostoucí i tvarovaný. Na větévkách a někdy i na listech vyrůstají silné trny. Plot z tohoto dřišťálu můžeme vysázet i okolo pozemku a můžeme si být jistí, že jím nikdo neprojde.
Dřišťál zimostrázový (Berberis buxufolia Nana) je velmi nízký, hustě kompaktní druh, který najde uplatnění zejména ve skalkách nebo všude tam, kde není dostatek místa. Dobře se pěstuje i v nádobách. Tento dřišťál roste opravdu pomalu a není potřeba ho udržovat řezem. Pokud se mu dobře daří, je to plně mrazuvzdorný druh, nicméně v holomrazech ho můžeme přikrýt bílou netkanou textilii.
Dřišťál bradavičnatý (Berberis verruculosa) je jemná, hustá, svěže zelená dřevina vysoká okolo 1,5 m. Hezky roste pod vzdušnými korunami vyšších listnatých stromů. V silnějších zimách může namrzat, ale po sestřihu velmi dobře regeneruje. Roste spíše do šířky než do výšky.
dřišťál bělolistý
Pro zahradní pěstování se hodí i podobný dřišťál bělolistý (Berberis candidula). Podobá se druhu Berberis verruculosa. Oba mají navíc zářivě bílou spodní stranu listů, což jim ještě dodává na atraktivitě.
