obrázek z archivu ireceptar.cz
Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Drtiče a štěpkovače

Co s větvemi, když je jejich pálení mnohde zakázané a jako palivo do kamen se nehodí? Nejlepší je zpracovat je drtičem nebo štěpkovačem tak, aby přinesly užitek. Štěpkou se dá mulčovat, lze ji zkompostovat. Které stroje větve drti a které štěpkují?

Jaký rozdíl je mezi drtičem a štěpkovačem?

Zatímco štěpkovač větve silnými noži řeže na malé kousky, drtič, jak už název říká, je drtí a rozmělňuje. Na větve menších průměrů se hodí drtič, na silnější štěpkovač s vyšším výkonem. Právě výkon je důležitým parametrem při koupi stroje.

Zatímco ze štěpkovače jsou řezy "válečků" hladké a rovné, z drtiče vypadávají rozmělněné roztřepené kousky. Štěpka z drtiče je snáze kompostovatelná, protože bakterie mají k dřevní hmotě lepší přístup.

Který drtič vybrat

  • Pro zpracování drobných větví a rostlinných zbytků postačí drtič o výkonu 0,8 až 1,6 kW.
  • Na průměr větví do tří centimetrů už potřebujeme výkon 2,1 kW. Tyto drtiče váží do 25 kilogramů.
  • Stroje s výkonem od 2,2 do 3,7 kW jsou schopny zpracovat větve o průměru 5 cm.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Nože, šneky, frézky

Podle konstrukce řezacího mechanismu dělíme drtiče na tři základní typy:

  1. Pro měkký materiál, jako je křoví, živé ploty, slabé větve, se hodí nožové drtiče. 
  2. Stroje se šnekovým mechanismem zpracují dřevitější odpad a středně silné větve.
  3. Sadaři využijí drtiče s frézovacím válcem, které zdolají větší množství tvrdého odpadu − větve z prořezaných ovocných stromů, z jehličnanů a starých keřů.

Při práci s drtičem oceníme dostatečně široký vstupní otvor pro vkládání větví, které pak nemusíme tak často rozdělovat. Otvor by měl být šikmý, aby bylo možné větve snáze vkládat a ony se mohly samy vtahovat.

Některé stroje mají vak nebo kontejner na nadrcenou hmotu. Vhodnou výbavou je širší podpěra, aby se stroj při vkládání větších větví nepřevrátil. Pokud jde o naši peněženku, počítejme s tím, že podle vybraného výkonu zaplatíme za drtič zhruba 4 až 10 tisíc Kč.

Na co bychom neměli zapomenout 

Při práci s drtičem sice kousky hmoty nevylétávají, ale přesto je třeba používat ochranné pomůcky. Vtahované větve občas kolem sebe šlehnou. Rukavice například chrání před poraněním dlaně nebo kloubů.

Pokud prší, raději práci se strojem, zejména elektrickým, odložíme. 

Dbáme na stabilitu stroje.

Kabel vedeme tak, aby byl za strojem, a to v místech, kde nehrozí jeho poškození.

Pozor na dráty, kamínky, plasty a další materiály, které by neměly projít strojem.

Lepší je zpracovat čerstvé větve. Po suchých břity kloužou a je nutné je tlačit do řezu, což je namáhavé a energeticky i časově náročné.

Silnější vidličnaté větve rozdělíme.

Pokud se prostor nad frézou ucpává, nebo materiál klouže po břitech, větvičky postrčíme jiným kusem větve.

Problémy mohou nastat u pružných a měkkých kořenů, pokud se „nalepí“ mezi zuby. Proto vkládáme střídavě sušší větve a lepivou řezanku.

štěpkaštěpkaAutor: Archiv ireceptar.cz

Při drcení větví jehličnanů může jehličí ucpávat vstupní otvor, a proto si připravíme na pročištění rovné větve ovocných nebo jiných stromů.

Pokud se drtič zablokuje, je nutné změnit směr otáčení a odstranit nevhodný předmět.

Luděk Můra

Akční letáky