Kornoutice - detail květu.

Elegantní kaly můžete pěstovat v pokoji i na zahradě jezírka

Kaly jsou vyhledávané pro své nádherné květy se zajímavě tvarovanými, velkými toulci. Některé druhy kvetou v zimě, jiné v létě. Obě skupiny mohou ozdobit byt, pestrobarevné letní kaly pak v sezóně i zahradu.

Nádherné, velké, vonící bílé „květy“ kaly čili kornoutice bývaly ozdobou každé svatební kytice. Ve skutečnosti jsou nejnápadnější toulce listového původu a v nich se choulí palice mnoha drobných kvítků. Po dlouhá desetiletí se kaly pěstovaly i jako pokojové rostliny. V moderních bytech se suchým vzduchem se však jedinému u nás pěstovanému druhu Zantedeschia aethiopica příliš nedařilo. V poslední době se začaly v nabídce objevovat i mnohé jiné, různobarevné druhy kal. Pokud chceme, aby kaly u nás doma prospívaly, musíme respektovat jejich nároky na pěstování.

Sněhobílá zimní kala

Různé druhy kal se liší nejen zbarvením květů, ale také životním cyklem podle toho, zda mají vegetační období v zimě a dobu odpočinku v létě a naopak.

Do první skupiny patří již zmiňovaná klasická bílá kala (Zantedeschia aethiopica) a její odrůdy či někteří kříženci. Je to poměrně robustní rostlina (listy i s řapíky jsou dlouhé i více než 100 cm) s nádherně vonícími, 10–20 cm velkými „květy“. Domovinou rostliny jsou bažinaté oblasti jižní Afriky, kde se pravidelně střídají období dešťů připadající na náš podzim a zimu a období sucha (naše jaro a léto). Tento svůj životní cyklus si rostlina zachovává i u nás. Proto je obdobím jejího růstu a kvetení v našich podmínkách zima, na léto rostlina zatahuje a přežívají podzemní dužnaté oddenky.

Zantedeschia aethiopicaZantedeschia aethiopicaAutor: Archiv ireceptar.cz

  • Nejlepší podmínky pro růst a bohatou násadu květů tedy tomuto druhu připravíme, pokud ho od podzimu do jara pěstujeme ve skleníku nebo na velmi světlém místě v bytě, kde se teploty pohybují kolem 15–18 °C.
  • Kaly mohou růst i při teplotách kolem 6 °C, vývoj květů je pak ale dosti opožděn, nebo zcela zastaven.
  • Mladým, ještě nekvětuschopným rostlinkám prospívají teploty okolo 18–20 °C, při nichž rychleji narůstají.

Pěstování

  • Oddenky sázíme na začátku podzimu.
  • Kaly vyžadují výživný, středně těžký substrát, nejlépe kompostovou zeminu s pískem v poměru 1:1.

Hnojení zajistí bujný růst i kvetení

Do substrátu můžeme přidat pomalu rozpustné hnojivo typu NPK, které vydrží po celou sezonu; podle stavu vegetace rostliny je však lepší používat při zálivce různé typy kapalných hnojiv.

V době nejintenzivnějšího růstu listů kalu každý týden hnojíme hnojivem se zvýšeným obsahem dusíku (podporuje růst zelené hmoty), po založení poupat pak již přihnojujeme klasickými hnojivy, případně hnojivem se zvýšeným obsahem fosforu, podporujícím kvetení.

Zantedeschia aethiopicaZantedeschia aethiopicaAutor: Archiv ireceptar.cz

Pokud použijeme na živiny bohatší substrát, hnojit můžeme méně často, ovšem pozor, oddenky bývají v takovém substrátu náchylné na zahnívání.

Zálivka

  • Usychající listy se odstraňují, až když jsou úplně suché, rostlina si totiž z odumírajících listů stahuje do oddenků všechny důležité živiny.

    Po výsadbě oddenků až do vyrašení prvních listů udržujeme substrát mírně vlhký.
  • Poté vyžadují rostliny bohatou zálivku, květináče mohou stát i trvale v misce s asi 2–3 cm vody.
  • Po odkvětu udržujeme substrát opět jen mírně vlhký a ke konci jara, kdy listy začínají žloutnout a sesychat, zálivku postupně omezujeme.
  • Když má rostlina již všechny listy žluté (většinou během května), zalévat přestaneme úplně.

Přes léto je vhodné oddenky vyjmout ze substrátu a dobře očištěné je uložit na tmavém suchém místě s teplotou optimálně kolem 18–20 °C.

Letní kaly

Zantedeschia rehmaniiZantedeschia rehmaniiAutor: Archiv ireceptar.cz

„Letní“ druhy kal jsou u nás i ve světě pěstované teprve v posledních 5–10 letech. Jsou to například druhy Zantedeschia albomaculata, Zantedeschia elliottiana, Zantedeschia jucunda nebo Zantedeschia rehmanii a jejich četní kříženci. Tyto druhy také pocházejí z bažinatých, v části roku vysychajících oblastí jižní a jihovýchodní Afriky, při pěstování se ale plně přizpůsobily našim podmínkám, kdy doba vegetace připadá na léto a doba klidu na zimu.

Uvedené druhy jsou menší než Zantedeschia aethiopica, mívají bíle až stříbřitě skvrnité listy a květy různých barev – od bílé, krémové, přes žlutou, oranžovou, fialovou, zelenou i různé kombinace barev a květy jsou většinou menší a užší než u „klasické“ bílé kaly.

Pěstování doma i na zahradě

  • Hlízy sázíme na začátku jara do květináčů.
  • V bytě rostliny pěstujeme na světlém místě, nejlépe přímo u okna na jih či na západ.
  • Prospěje jim letnění na zahradě.
  • Můžeme je vysadit i na slunném místě volně na záhon, kde se vyvíjejí rychleji než v omezeném prostoru květináče a také bohatěji nakvétají.

Péče o rostliny se v době vegetace i odpočinku neliší od kal zimních – vyžadují tedy propustnou zeminu, v době vegetace vydatnou zálivku (květináče můžeme umístit i na mělčinu zahradního jezírka) a dostatek živin: pravidelné hnojení nebo dostatečně výživný substrát. Pokud mají dostatek vláhy, snesou v létě teploty i přes 30 °C.

  • Listy začínají sesychat ke konci léta a v té době postupně přestáváme se zálivkou.
  • Po seschnutí listů vyndáme hlízy z květináčů nebo ze záhonu a do jara je uskladníme na tmavém suchém místě při teplotě kolem 20 °C.

Zantedeschia albomaculataZantedeschia albomaculataAutor: Archiv ireceptar.cz

Rozmnožování

Kaly můžeme rozmnožovat generativně (výsevem) i vegetativně. Generativní množení však využívají většinou jen šlechtitelské firmy při křížení a produkci nových odrůd. Zahrádkáři množí kaly téměř výhradně vegetativně dceřinými hlízkami, kterých rostliny vytvářejí poměrně velké množství, což je rychlejší a snazší. Takto namnožené rostliny narostou při dobré péči do květuschopné velikosti během jedné až tří sezon.

Příbuzenstvo kal

Společným znakem všech áronovitých rostlin je originální stavba jejich „květů“, které jsou složené z různě zbarveného toulce, jenž má za úkol přilákat opylovače, a z palice složené z mnoha malých kvítků, kterou toulec více či méně obklopuje. Podle těchto typických květů tak můžeme rozeznat různé příbuzné kal. A bývají to mnohdy velice známé rostliny jako například anturium (Anthurium), zmijovec (Amorphophallus), lopatkovec (Spatiphyllum) či filodendron (Phillodendron) nebo monstera (Monstera) a mnohé další. Celkem čeleď Araceae zahrnuje necelých 50 rodů.  

Akční letáky