Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)

Expanzivní a invazní druhy rostlin způsobují problémy nejen v zahradách

Existuje celá řada rostlin, které bychom neměli podporovat v jejich dalším šíření. Mnohé z těchto rostlin měly původně za úkol zkrášlit naše prostředí, ale časem se z nich staly problematické rostliny. Nyní se jich jen těžko zbavujeme.

Aniž bychom si to uvědomovali, často sami roznášíme semena nejrůznějších rostlin například na oděvu nebo na botách. Tak nevědomky přispíváme k jejich invazi. Dokonce už i oblast Antarktidy pociťuje tento problém, neboť je osidlována novými druhy rostlin. Zatímco dříve putovala semínka světem třeba jako součást krmiva koní nejrůznějších armád, dnes jejich šíření často napomáhá turistika.

Co jsou to invazní rostliny

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)Autor: hans engbers / Shutterstock.com

Zatímco původní druhy rostlin se vyvinuly nebo doputovaly do míst, v nichž se vyskytují, bez jakéhokoli zásahu člověka, invazní druhy jsou druhy nepůvodní, které se dostaly na místo svého výskytu úmyslnou, ale i neúmyslnou činností člověka. Tyto druhy se samy rozmnožují, šíří a zabírají stanoviště jiným druhům. Často za to může obrovské množství jejich drobných semen. Původní druhy rostlin jsou invazními druhy vytlačovány, a tak mohou invazní druhy měnit doslova celé ekosystémy.  

Co jsou to expanzivní rostliny 

Expanzivní druhy rostlin jsou spojeny s šířením a rozrůstáním ze svých původních míst (z domoviny), míst jejich výskytu tak rapidně přibývá. Rostlinám se často daří také proto, že na daném území nemají dostatek přirozených nepřátel. Dalším důvodem jejich úspěšného šíření je to, že se jedná o konkurenčně silnější rostliny, které dokážou jiným druhům odebírat živiny nebo vodu, případně jim dokážou úspěšně stínit.

Typy šíření

Trnovník akát se množí jak semeny, tak vegetativně. Šeřík obecný se rozmnožuje hlavně kořenovými výmladky. Netýkavky se množí snadno díky svým vystřelujícím semenům. Vodní mor kanadský (Elodea canadensis) se rozmnožuje pomocí úlomků stonků. Laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus) k nám byl zavlečen společně s osivem. Působí škody v kulturních plodinách. Jeho růst se potlačuje pomocí herbicidů. Ovšem na některé herbicidy si tato rostlina již dokázala vytvořit rezistenci. Na polích a zahradách patří k jedněm z nejhorších plevelů.

Kustovnice cizí (Lycium barbarum)Kustovnice cizí (Lycium barbarum)Autor: Orest lyzhechka / Shutterstock.com

V přirozené křovinné vegetaci stále více proniká kustovnice cizí (Lycium barbarum), prutnatý keř množící se hlavně semeny a výběžky. V přirozených biotopech se musí tyto keře likvidovat, kácet a potírat herbicidy, a to opakovaně. Pruty spodních částí keřů za čas vytvoří neprostupnou masu díky své odumřelé hmotě a jako vysoké houští zaujmou nebývale velký prostor.  

Příklady invazních rostlin

Mnohé z invazních rostlin ani za invazní nepokládáme. Například trnovník akát (Robinia pseudacacia), který je často považován za rostlinu ceněnou hlavně včelami. Z lesnického hlediska však nemá velkou hodnotu. Ocení jej hlavně řezbáři. Často ho však pěstujeme pro jeho okrasnou hodnotu a příjemnou vůni jeho květů. Bohužel akáty obohacují půdu o dusík, čímž mění její složení. Tato vysoce invazní dřevina se vyskytuje na celém našem území, s výjimkou hor. Je nutné ji ve volné krajině likvidovat, nejúčinnější je kácení a následné potírání herbicidy po mnoho dalších let. Mezi invazní rostliny je řazený i šeřík obecný (Syringa vulgaris). Žádoucí je jeho likvidace hlavně ve volné krajině a v blízkosti chráněných oblastí.

Další invazní rostliny

škumpa orobincová (Rhus hirta)škumpa orobincová (Rhus hirta)Autor: Anna Gratys / Shutterstock.com

Dřeviny

  • dub červený (Quercus rubra)
  • střemcha pozdní (Prunus serotina)
  • borovice vejmutovka (Pinus strobus)
  • škumpa orobincová (Rhus typhina)
  • javor jasanolistý (Acer negundo)
  • mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium)

Byliny 

  • vlčí bob (Lupinus polyphyllus)
  • slunečnice hlíznatá (Helianthus tuberosus)
  • hvězdnice novobelgická (Aster novi-belgii)
  • šťovík alpský (Rumex alpinus)
  • líčidlo jedlé (Phytolacca esculenta) - jeho semena roznášejí do okolí hlavně ptáci
  • třapatka dřípatá (Rudbeckia laciniata)
  • puškvorec obecný (Acorus calamus)
  • dvojzubec černoplodý (Bidens frondosa) - jeho likvidace je téměř nemožná

Nevýhody nad výhodami převládají

Invazní druhy rostlin mají schopnost vytlačovat druhy původní, snižovat jejich počty, a tak měnit celé ekosystémy. Jako příklad můžeme použít netýkavku malokvětou (Impatiens parviflora), která svá semena vystřeluje na dálku. Dokáže tak vytvořit bylinné patro i tam, kde prakticky nic neroste. Situace je natolik vážná, že dnes je likvidace netýkavky malokvěté považována za prakticky nemožnou. A podobně je tomu i s netýkavkou žláznatou (Impatiens grandulifera). Tato rostlina se původně pěstovala jako okrasná, její šíření podél vodních toků a na vlhkých místech nabralo takovou rychlost, že její úplná likvidace je dnes již nemožná. Můžeme se pokusit pouze o lokální likvidaci, a to tak, že rostliny vytrháme, ještě než rozkvetou.

Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) je tak odolný, že snese sucho i vlhko, zplodiny v ovzduší, všechny druhy půd, a tak agresivní, že svým rychlým růstem (3 metry za rok) dokáže prorazit i zdi, chodníky nebo asfalt. U nás již začal dělat problémy svým výskytem v chráněných oblastech. Zabírá opuštěná místa a v parcích roste jako náletová dřevina. Likvidovat se dá pouze kácením a potíráním ploch herbicidy.

Boj s problematickými rostlinnými druhy 

Křídlatka sachalinská (Fallopia sachalinensis)Křídlatka sachalinská (Fallopia sachalinensis)Autor: Gl0ck / Shutterstock.com

Heřmánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum) je expanzní polní plevel, který páchá škody v kulturních rostlinách. Tam je třeba provádět jeho likvidaci. Opět je možná a účinná pouze likvidace herbicidy. Velmi vytrvalými a odolnými rostlinami jsou také křídlatky (Reynoutria) japonská a sachalinská. Velké porosty zlatobýlu kanadského je možné zlikvidovat pouze skrývkou zeminy, a tak se nesmí nechat populace tohoto druhu přerůst do obřích rozměrů. U třapatky dřípaté se jako způsob likvidace doporučuje kombinovat dlouhodobě kosení s aplikací herbicidů v 2. polovině vegetace. Výskyt laskavce ohnutého omezíme používáním dokonale čistého osiva. Vodní mor kanadský (Elodea canadensis) je třeba likvidovat zvláště v chráněných územích, ideálně mechanicky, to je vytahováním z vody.  

Komise EU se snaží touto problematikou intenzivně zabývat. Z těchto jednání vyplývají některá opatření a doporučení. Na oficiálním webu ministerstva životního prostředí najdete kompletní seznam invazních druhů z hlediska EU: www.mzp. cz. Konkrétní informace týkající se České republiky jsou dostupné na webu Agentury ochrany přírody a krajiny v sekci Invazní druhy: http://invaznidruhy.nature. cz/

Ve sporných případech se o výsadbě poraďte

Může se stát, že se na váš pozemek invazní rostliny začnou šířit ze sousedství. Pokud máte dostatečné znalosti, abyste rostlinu dokázali správně určit, a navíc se obáváte, že vám nebo okolnímu prostředí může rostlina škodit, můžete se informovat u orgánů ochrany přírody. Každý by měl začít nejprve tam, kde to má nejblíže, a to na obecním úřadě. Poradním orgánem mohou být ale také agentury jako je Český svaz ochránců přírody, Agentura ochrany přírody ČR, nebo Botanický ústav AV ČR. Na likvidaci porostů invazních rostlinných druhů mohou zájemci získat i finanční podporu ze Státního fondu životního prostředí.

Prevence je vhodnější než nákladná likvidace

Vzhledem k tomu, že většina invazních rostlin musí být kácena a následně hubena herbicidy, je zřejmé, že likvidace není ani snadná, ani bez rizik. Zvýšený výskyt herbicidů v našem prostředí je rozhodně alarmující a není potřeba jej ještě zvyšovat. 

Akční letáky