Fasciace jako slovíčko může znít zprvu cize, rovněž tak jeho slovotvorný základ z latiny – fascis. Co už nezní tak cize, je zejména v úřednických kruzích často používaný výraz pro hromadu papírů – fascikl. Fascikl (česky balík, svazek) již dává přímé napojení na český překlad fasciace a tím je slůvko svazčitost. Svazčitost se ponejvíce projevuje mnohočetným srůstem lodyh v různé, většinou podélně zploštělé „patvary“. Monstrózity tohoto typu někdy namáhají stěnu stonku tak mocně, že rozpraská a rostlina získá ještě bizarnější vzezření.
Šokovaná rostlina
Fasciace není vždy nežádoucí. Specifickou, geneticky ustálenou formou fasciace jsou růžice u nás velmi oblíbených druhů zelenin květáku a brokolice.
Původcem této rostlinné abnormality je mnoho faktorů a co způsobilo tu či onu fasciaci, je těžké určit. Obecně se za původce dá označit jakýkoliv druh šoku, který rostlina zažije. Tyto šoky způsobují jak roztoči, houby, viry, bakterie, tak i prudké ozáření či nedostatek vody, herbicidy. Příčinou mohou být také genetické poruchy (mutace), které však v tomto případě nebývají dědičné a nepřenášejí se na další generace.
Svazčitost se ponejvíce projevuje mnohočetným srůstem lodyh
Svazčitost se na další generace nepřenáší
Potomci fasciovaných rostlin bývají zpravidla vzhledově standardní. Poslední výzkumy označily za velmi pravděpodobný spouštěč fasciačního růstu přítomnost fytoplazem, což jsou mikroorganismy bez buněčné stěny, pouze s plazmatickou membránou. Přenašečem fytoplazem jsou různé druhy hmyzu s bodavě savým ústním ústrojím (mšice, křísy, mery). Za dobrého hostitele a tedy i zdroj fytoplazem je považován rybíz, do jehož blízkosti byly pokusně vysazovány lilie, u nichž bylo následně zaznamenáno vyšší procento výskytu fasciovaných jedinců.
