Fíkovník si můžeme namnožit i doma, a to díky tak zvanému vegetativnímu množení, tedy řízkováním. Není to nic složitého, stačí se držet několika základních rad zkušených pěstitelů. Pak se můžeme těšit na téměř stoprocentní úspěšnost zakořenění řízků. Tak se do toho pojďme pustit.

Řízkování fíkovníku není složité, ale přesto se může hodit YouTubové video z kanálu cultivate figs:

Zdroj: Youtube

Kdy a jak odebrat řízek?

Prvním krokem bude samozřejmě odebrání potřebného a správného řízku z již déle žijící rostliny. Vybereme si k tomu období klidu, kdy fíkovník nemá listy, ale stále ještě nedošlo na třeskuté mrazy pod mínus deset stupňů To platí u fíkovníků, které pěstujeme i přes zimu venku, u těch, které přenášíme do interiéru, je možné řízky odebírat celou dobu vegetačního klidu. Vybíráme si přitom jednoleté výhonky s průměrem mezi jedním a dvěma centimetry, které lze ustříhnout alespoň ve dvaceticentimetrové délce s tím, že na řízku najdeme alespoň jedno očko, ale raději i více. U takových máme největší jistotu úspěchu při zakořeňování. Starší větvičky pouští kořínky méně ochotně a pomaleji.

Uchovat nebo rovnou sázet?

Řízek máme, tak bychom jej měli připravit k zakořenění (spěchat nemusíme, v igelitovém sáčku vydrží opravdu hodně dlouho čekat na svoji příležitost). Nicméně pokud se již těšíme na nové rostlinky, jistě nebudeme s dalším postupem otálet. Takže: teď řízek jednoduše zapíchneme do připraveného substrátu nebo jiného média, jen si musíme dát pozor, abychom jej neotočili. Spodní stranou, tedy tou, která byla u mateřské rostliny blíže kmínku, přijde řízek do země. Pokud chceme mít jistotu, že nebude řízek podléhat plísním nebo hnilobě, ošetříme jeho odkrytý řez speciálním k tomu určeným přípravkem. Fíkovníky zakořeňují ochotně a bez problémů, proto se nemusíme zabývat stimulátory růstu.

Rovnou do substrátu

Bylo uvedeno, že řízky vsadíme do substrátu nebo média. Co je tím v případě fíkovníku myšleno? Substrát je vhodný pro dlouhodobé pěstování, využijeme jej tedy v případě, že nebudeme chtít zakořeněné řízky hned přesazovat. Pokud nebudeme chtít využívat zeminu ze zahrady, koupíme si jej ve specializované prodejně – určitě raději než v supermarketu. Velmi dobře poslouží kompost, který máme na zahradě. Budeme-li se snažit pěstovat řízky v substrátu v nádobách, pak musíme zajistit dostatečné provzdušnění, tedy ideálně rašelinu s kompostem a přidat můžeme i trochu perlitu a kůru z borovice. Pravdou ale je, že s sebou pěstební substrát nese jistou nevýhodu ve větším riziku neujmutí řízků případně v jejich napadení chorobami, které by obsahoval. Proto mnozí volí raději jiná, z tohoto pohledu čistší média. Jaká?

Metody pro zakořeňování

Pěstebním médiem se v podstatě mohou stát jakékoliv materiály, které dokáží řízek udržet a zároveň mohou zajistit jeho zavlažování, tedy jsou alespoň částečně schopné nasáknout vodu. Může jít například o celkem dostupné kokosové vlákno, perlit nebo třeba keramzit. Někdo nedá dopustit na docela obyčejnou vodu, v níž pouští kořeny většina řízků různých rostlin. Fíkovník navíc můžeme nechat rašit kořeny dokonce i v obyčejném zavřeném igelitovém sáčku, pokud v tomto prostředí zajistíme stoprocentní vlhkost. Jakmile se objeví dostatek kořenů, mohou jít řízky přímo do konečného substrátu.

Pusťte se do toho

Vypěstovat si doma nové rostlinky fíkovníku není nic složitého, a tak se můžete s odvahou a bez obav pustit do jeho množení. A pokud ještě nemáte doma mateřskou rostlinu, soused se o nějaký ten řízek jistě rád podělí.

Související články

Zdroje: sazenicka.cz, www.plnazahrada.cz, dvojka.rozhlas.cz