jahody

Fytophtorová, krčková a kořenová hniloba ničí jahodníky

Úrodu sladkých jahod i celé porosty jahodníků mohou zcela zničit houbové choroby. Jak se tyto nepříjemné nemoci projevují a jak jim předcházet?

„Loni již druhou sezonu po sobě naše jahodníky nasadily plody, z nichž většina před tím, než zčervenala, změkla až do kašovité konzistence. Plody neztratily typicky jahodovou chuť, ale daly se zpracovat jen na džem. Většina odrůd je stáleplodících, některé jednoplodící, postihuje to ale všechny – na některých rostlinách jsou zároveň bledé změklé i normálně červené jahody. Rostliny hnojíme zálivkou s Cereritem nebo s Krystalonem, část pěstujeme na černé fólii, část bez ní. Přitom sousedé zahrádkáři, kteří své jahody nepřihnojují, mají plody pevné a červené. Kde děláme chybu?“ ptá se Věra Horáková z Kaplice.

Jak se fytophtorová hniloba šíří?

Podle uvedených symptomů jde pravděpodobně o napadení houbovou chorobou fytophtorová hniloba rhizomů a plodů jahodníku (Phytophthora cactorum). Choroba je velmi variabilní a napadá celou řadu dalších kulturních i volně rostoucích rostlin.

Jahody patří nejoblíbenějším plodům létaJahody patří nejoblíbenějším plodům létaAutor: Archiv ireceptar.cz

  • Oospory parazita přezimují v pletivu napadených rostlin a v půdě.
  • Onemocnění se vyskytuje především na těžších a vlhčích stanovištích a šíří se zejména za deštivého a teplého počasí (přes 20 °C).
  • Vadnutí a odumírání rostlin podporuje následné teplé a sušší počasí.

Jak poznáte napadené jahodníky?

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

 

Podobné měknutí a poškození zrajících plodů však může způsobovat i plíseň šedá (Botryotinia fuckeliana), přehnojení dusíkem a další faktory.

 

Při napadení porostu hynou rostliny a jsou poškozené plody, řapíky a květní či plodové stopky. Nezralé plody zastaví růst, postupně zahnědávají, mají kožovitou konzistenci a zasychají. Napadené zrající plody měknou, nemají přirozenou barvu, hnijí, rychle ztrácejí chuť (hořknou) a jsou nepoužitelné. Náhle kazit se mohou i zralé plody sklizené z napadeného porostu. Větší poškození se projevuje především u starších porostů.
Při silnější infekci a u citlivějších odrůd náhle vadnou a zasychají starší a postupně i mladší listy a infikované rostliny hynou. Choroba totiž poškozuje kořeny, přičemž postupuje od krčku rostliny směrem dolů.

Nebezpečná krčková a kořenová hniloba jahodníků

Podobné příznaky způsobuje i zhoubnější krčková a kořenová hniloba jahodníků (Phytophthora fragariae). Vytažená napadená rostlina má mrtvé kořeny, které jsou na povrchu celé černé a uvnitř na řezu zbarvené dočervena. Choroba zpočátku nezpůsobuje v porostu žádné viditelné škody, ty jsou patrné až později, po větším rozšíření choroby.

Prevencí proti chorobám je zdravá sadba jahodníkuPrevencí proti chorobám je zdravá sadba jahodníkuAutor: Archiv ireceptar.cz

Jahodník lze před hnilobami chránit nejlépe prevencí

Osvědčená pravidla v prevenci proti výše uvedeným nemocem:

  • výběr vhodného stanoviště (nevhodné jsou těžké vlhké půdy) a volba odolnější odrůdy (např. Karmen, Korona, Senga sengana, Bounty, Adriana)
  • výsadba zdravé sadby
  • pěstování porostu na jednom stanovišti maximálně po dobu tří let, průběžné odstraňování napadených rostlin
  • časový odstup 5 let v pěstování na stanovišti, kde se choroba již v minulosti vyskytovala
  • zamezení přemokření půdy po celý rok
  • výsadba sazenic na vyvýšené hrůbky (jako u brambor)
  • nejpozději 5 dní před počátkem sklizně snížení závlahy na minimum

Novou i starší sadbu je možné též ošetřit fungicidem. Vhodné je namáčení sazenic před výsadbou.Novou i starší sadbu je možné též ošetřit fungicidem. Vhodné je namáčení sazenic před výsadbou.Autor: Archiv ireceptar.cz

 

Zásah chemickými prostředky

Novou i starší sadbu je možné též ošetřit fungicidem. Vhodné je namáčení sazenic před výsadbou nebo pásová zálivka mladých porostů registrovaným fungicidem Aliete 80 WG a Polyversum podle návodu. Pásová zálivka je vhodnější v sušších podmínkách bez možnosti závlahy a pro FRIGO sazenice. Provádí se po zakořenění sadby při počátečním růstu listů, tedy asi 10–14 dnů po výsadbě. Starší výsadbu můžeme ošetřit až po sklizni plodů.