Heřmánek pravý (Matricaria recutita) je výjimečně všestranná léčivka, obsahující stovky blahodárných látek, například hojivý azulen a bisabolol či křeče uvolňující apigein. Jemně, a přitom spolehlivě mírní záněty i bolesti. Je prospěšná při nachlazení, nadýmání a trávicích obtížích. Mírně uklidňuje i psychiku, zevně hojí poraněnou kůži. Heřmánek je všeobecně dobře snášen, jen výjimečně se mohou objevit alergické reakce. Mohou ho bez obav užívat i děti, těhotné a kojící ženy. Jen předávkování, kterého nelze při běžném užívání snadno dosáhnout, by vedlo k nevolnosti a zvracení. Na zahradě drobné květní úbory heřmánku vyvolávají pocit letní venkovské pohody. Je kolem půl metru vysoký a kvete od června až do září.

Co se sbírá

Pro nasušení heřmánku do zásoby sbíráme květenství (Matricariae flos) za slunných dní, postupně se rozvinou další. Květenství sušíme je na sítech na temném, vzdušném a teplém místě nebo v sušičce při teplotě do 35 °C. Sesychací poměr je 5-6:1.

Užívání heřmánku

Nálev ze lžíce čerstvých a podrcených nebo ze lžičky sušených úborů na šálek vody užíváme podle potřeby až 3x denně. Před zalitím vodou se vyplatí květy podrtit nebo čerstvé pomačkat – chuť, vůni a léčivé látky pak uvolní rychleji a důkladněji. Jako kloktadlo hojí záněty v ústech, jako pleťová voda podrážděnou pokožku.

Snadné pěstování

Hojivé květní úbory heřmánku poznáme od podobných rostlin podle vyklenutého květního lůžka (jak se úbor rozvíjí, střed se postupně vydouvá) a nezaměnitelné vůně. Heřmánek se na zahradu někdy nastěhuje sám, jindy je třeba ho zjara vysít – poté se ochotně množí samovýsevem.

Prospívá mu slunce a propustná půda, spokojí se však téměř s jakoukoli. Můžeme ho pěstovat v letničkových záhonech, v suchomilných trvalkových výsadbách jako přesévající se letničku i v zeleninové zahradě.