Hlaváček letní (Adonis aestivalis), méně známý příbuzný zářivého hlaváčku jarního, nezapře utvářením listů, květů a plodů s tímto druhem podobnost. Je mezi nimi ovšem podstatný rozdíl v tom, že hlaváček letní je velmi křehká jednoletá bylina vysoká 20 až 50 cm. Květy velké 2–3 cm jsou cihlově jásavě červené, na bázi často s tmavou skvrnou, ojediněle se podaří najít i exempláře s květy žlutými. Široce vejčitých korunních plátků napočítáme 5 až 8, prašníky jsou černofialové. S kvetoucím hlaváčkem letním se můžeme setkat od května do července. Asi 6 mm velké nažky jsou nahloučeny do válcovitého plodenství.

Vlčí hlaváčky

Hlaváček letní se může vyskytnout i ve větším množství a jeho porost pak z dálky připomíná vlčí máky. Druh je vlastně plevelem na okrajích a cípech sušších polí se sprašovými a vápenitými půdami, kam nedosáhne herbicidní postřik. Roste ovšem také v příkopech a na rumištích. Nažky nedozrávají najednou a v různé době opadávají. Pro rostlinu je to důležitá životní strategie, umožňující jí co největší pravděpodobnost rozšíření. Hlaváček letní se vyskytuje nejčastěji v ozimých obilninách. Roste rychle a většina plodů vypadne na zem ještě před sklizní obilí. To, co se dostane mezi obilí, bývá při čištění zrna odstraněno. Část semen vzchází již na podzim, ovšem klíčivost se udržuje několik let.

Krásný teplomilný plevel

V našich teplých oblastech středních a severních Čech a jižní Moravy se druh vyskytuje roztroušeně; ojediněle se ovšem může najít i jinde. Jako u jiných teplomilných plevelů i u hlaváčků závisí výskyt na tom, jaká byla na poli předchozí plodina, na průběhu počasí a tedy na možnosti vytvořit velké množství semen, na době a hloubce orby.

Hlaváček letní je (jak to už u plevelů bývá) dosti široce rozšířen v teplých oblastech Evropy a Asie, roste i v severní Africe. Velice podobný, ale už velmi vzácný hlaváček plamenný (Adonis flammea) se u nás občas objeví na nejjižnější Moravě. Od hlaváčku letního se liší opravdu ohnivým květem a jiným utvářením kališních lístků.

Pěstování

Hlaváček letní se spokojí s každou úrodnou zahradní půdou. Vyžaduje plné slunce, podle množství vláhy je pak rostlina různě vysoká. Pokud si můžeme na zahradě vyhradit několik čtverečních metrů pro směs krásných jednoletých plevelů, bude v ní hlaváček letní opravdovou ozdobou. S ním dobře poroste například koukol polní, chrpa modrák, ostrožka stračka, černucha rolní nebo zemědým lékařský.
Plevely obvykle nevyséváme, ale v tomto případě jde o vzácnou výjimku a semena se občas v zahradnických obchodech objeví.

  • Vyséváme je co nejdříve z jara a jen mělce.
  • Mladé rostliny vyjednotíme asi na 20 cm od sebe, je–li to nutné, vyvážeme je k opoře.
  • Mladé rostliny musíme chránit před slimáky, kterým velmi chutnají.

Pokud tento druh necháme na zahradě v klidu vysemeňovat, mohou se mladé rostliny objevovat každoročně. Půvabný hlaváček stojí za pěstování; zbývá ale připomenout, že je jedovatý.