Zatímco jiřinky mohou zahradu zdobit až do prvních mrazů, a teprve poté je načase vyjmout hlízy ze země a uložit, mečíkům svědčí časnější sklizeň. Je totiž prevencí chorob, na které jsou tyto krásné květiny citlivé a jejichž riziko se zvyšuje spolu s časem, po který hlízy prodlévají v podzimní půdě. Záleží též na odrůdě, rané mečíky se sklízejí dříve. Vhodný termín rovněž napoví hlízy samotné – když začnou první kořínky odumírat a hnědnout, nastává ten pravý čas.
Sklízení
Hlízy z půdy nejsnáze vyjmeme rycími vidlemi nebo rýčem. Snažíme se je nepoškodit, raději je vyrýpneme s větším množstvím zeminy, kterou poté opatrně oklepeme.
Natě seřízneme na délku 10 cm, nikdy je od hlízy neodlamujeme. Natě je třeba zkompostovat horkou cestou nebo spálit, protože na nich mohou zůstávat původci chorob mečíků.
Hlízy mečíků zbavené slupek
Sušení a skladování
Hlízy před uložením k zimnímu odpočinku necháme nejprve důkladně oschnout. Profesionální pěstitelé je suší až tři týdny při teplotě do 30 °C a poté odloupnou seschlé části, které zpravidla obsahují zárodky chorob. Doma je můžeme uložit alespoň na co nejteplejší a nejvzdušnější místo, v lískách v jedné vrstvě, a navíc je obracet, dokud dobře neoschnou. Poté lze opatrně odloupnout vrchní slupku, zbytek stonku a také drobné dceřiné hlízky, kterými lze mečíky rozmnožovat. Nakonec je v lískách uložíme na vzdušné místo s teplotou mezi 2-10 °C.
