Hloh obecný

Je opadavá dřevina s mírně trnitými větvemi ve tvaru keře nebo stromu s kulovitou korunou dorůstající do výšky 5–8 m. Kvete v květnu až červnu. Plody, hložinky, jsou červené, eliptické malvice, které dozrávají v září až říjnu a jsou jedlé hned po dozrání.

Na podmínky stanoviště není příliš náročný, roste většinou tam, kde je na plném slunci v humózní a propustné půdě. Vytváří souvislé porosty na okrajích lesů, na stráních, ale i na kamenitých mezích a v remízcích. Ve volné přírodě se rozmnožuje semeny. V okrasném zahradnictví se očkuje nebo roubuje na vlastní semenáče či semenáče hrušní. Existují i zahradní variety, které jsou dekorativnější, například díky růžovým květům a větším plodům.

Hloh je vhodný do živých plotů

Vzhledem k tomu, že hloh dobře snáší řez a tvarování, je vhodný do živých plotů, které vypadají krásně, navíc jeho trnité větvičky odrazují nezvané hosty. Podle pěstitelského tvaru ho vysazujeme 3 až 5 m od sebe. Nevyžaduje na látky náročné hnojení, stačí pohnojení kompostem do jámy pod vysazený stromek nebo keř. Hloh vysazujeme na podzim a na jaře. Při podzimní výsadbě zkrátíme pouze kořeny, korunku upravíme řezem až na jaře. Kořeny upravíme podle běžných zásad jako u ostatních ovocných druhů. Kořeny zkrátíme až na zdravou, nezaschlou část. Korunku u stromků zapěstujeme s terminálním výhonem a čtyřmi postranními větvemi. Jednotlivé výhony zkrátíme podle síly o třetinu až polovinu. U keřů ponecháme 4–5 výhonů, které zkrátíme podle jejich síly stejně jako výhony. Řez stačí jen pro zapěstování korunky, později většinou již není nutný, podle potřeby u koruny uděláme prosvětlovací řez.

Související články

Na povrchu kolem kmínku mulčujeme, po několika letech přihnojíme kompostem, případně malou dávkou umělých hnojiv. Hloh není na vláhu náročný a dobře snáší i sušší polohy. Je však citlivý na nebezpečnou bakteriální spálu růžovitých rostlin (Erwinia amylovora), která se navíc může přenášet i na jabloně a hrušně, proto se v jejich blízkosti nemá pěstovat.

Plody – Hložinky

Hložinky jsou kromě přímého konzumu vhodné i na domácí zpracování. Z čerstvých plodů je možno připravit marmeládu, sirup, želé i domácí víno. Jako léčivo se používají květy, listy i plody, zejména sušené. Květy a listy sbíráme krátce před rozvitím nebo těsně po něm, plody na podzim v plné zralosti. Pokud si chceme udělat zásoby na zimu, vše rychle sušíme, jinak uskladněné listy, a především květy snadno zplesniví. Doporučují se k léčbě vysokého krevního tlaku, sklerózy a při srdečních potížích, o jeho použití je však třeba se poradit s lékařem.

Zdroj: Časopis Receptář