Pustíme-li se do pěstování brambor, měli bychom o nich také něco vědět. Právě na tomto základě totiž můžeme sami vytušit, jaké podmínky pro optimální růst a tvorbu jedlých hlíz vlastně potřebují.
Většina z nás jistě slyšela o tom, že do Evropy se brambory dostaly díky Kryštofu Kolumbovi a jeho spoluobjevitelům amerického kontinentu. Tam je už dávno před tím pěstovali Inkové, a to jak v horách, tak i v přímořské nížině. Fakt, že doputovaly přes oceán ale ještě neznamenal, že se automaticky staly oblíbeným pokrmem.
Jak na velkou sklizeň brambor? Poradí video z kanálu Cestování za svobodou na youtube:
Lidé se brambor báli
Cesta Evropanů k bramborům na talíři byla dlouhá a plná nedůvěry, pro jistotu tedy dlouhá desetiletí jejich tehdy exotický zjev jen doplňoval okrasné záhony v zahradách vrchnosti. Pak ale přišel hlad a lidé s konečnou platností zjistili, že jde o celkem spolehlivý zdroj jídla, které dokáže v těžkých letech zachraňovat životy.
Tehdy, v osmnáctém století, vzali Evropané s konečnou platností brambory na milost.
Rané nebo pozdní?
Od té doby se brambory rozšířily do všech koutů našeho kontinentu, a tak dnes dobře víme, jak se o ně starat pro co největší výnos. Při výsadbě brambor, která probíhá většinou v dubnu, je třeba si dobře uvědomit, jakou sadbu máme v rukou.
Může jít o brambory rané nebo pozdní a podle toho se k těmto rostlinám také musíme později chovat. Zatímco rané brambory budou ke sklizni připraveny již koncem června, na pozdní si budeme muset počkat do podzimu.
Oproti těm raným ale zase mají tu výhodu, že v dobrých skladovacích podmínkách přečkají celou zimu. Ať už jde o kteroukoliv variantu, je třeba si pamatovat, že jde o plodinu velmi náročnou na živiny.
Kdo by se obešel bez brambor?
Příroda nade vše
Pamatujme si, že nejen životní prostředí, ale i brambory vždy uvítají spíše přírodní formu hnojení, které dávají přednost před průmyslově vyráběnými produkty. Ideálním materiálem, který jim dodá vše, co potřebují, a navíc má schopnost zlepšovat strukturu a další vlastnosti půdy, je kompost.
Ten navíc může vzniknout zcela zdarma na vaší vlastní zahradě. Stejně tak je možné využít hnůj, kostní moučku i popel, který zůstane po spálení dřeva. Jak s tímto hnojením nakládat, aby bramborům co nejvíce vyhovovalo?
Ještě před výsadbou...
První, tedy základní, dávka hnojiva musí přijít do půdy ještě před zasazením první hlízy. Znamená to, že kompost nebo jiné zvolené přírodní hnojivo zapravíme na pozemek při jeho přípravě, kdy je třeba jej do hloubky zrýt, aby měly brambory dostatečně nakypřenou a propustnou půdu, která bude dobře vsakovat, ale zároveň nebude zadržovat vodu. I to je důležité pro postupné uvolňování prvků potřebných pro vysokou produkci hlíz.
Jakmile uvidíte lístky
Další přihnojení bychom měli provést v okamžiku, kdy se na povrchu začnou objevovat první výhonky. Při použití domácího kompostu nebo hnoje se před jeho aplikací ujistěte, že jde o skutečně zralý materiál, který nenadělá víc škody než užitku.
I tady ale platí, jako všude jinde v životě, že všeho moc škodí. Proto to ani s přihnojováním nebudeme nijak přehánět. Nadbytečná koncentrace dusíku v půdě by totiž mohla vést sice k bujnému růstu nadzemní části, ale při sklizni byste splakali nad výdělkem.
Kopřivový výluh je zázrak
Vynikající variantou pro průběžné přihnojování brambor, na kterou bychom rozhodně neměli zapomenout, je ale zálivka “kopřivovým hnojivem”. To si vyrobíte snadno z nežádoucích rostlin, které najdete na zahradě nebo za plotem.
Stačí je nasekat, nechat v plastové nádobě (naplněné asi do tří čtvrtin) zalité vodou tři týdny kvasit a získaný výluh následně k zálivce naředit v poměru 1:10. Každotýdenní dávka zajistí bramborům ideální podmínky pro růst. Určitě na něj nezapomeňte, pro brambory je to doslova zázračný elixír.
Myslete na brambory včas
Zahrádkář, který bude na výsadbu brambor myslet s dostatečným předstihem, udělá jim i sobě velmi dobrou službu zeleným hnojením. Co to znamená?
Na pozemek, který bude později sloužit právě této plodině, zasijeme ideálně vikvovité rostliny, které po vzejití a několika týdnech růstu zapravíme do země. Rozkládající se zbytky pak budou dlouhou dobu velmi dobrým zdrojem výživy pro brambory, jejichž úrodu vám budou všichni v okolí závidět.
Související články
Zdroje: plantura.garden, uklizenazahrada.cz, www.brambor.info
