Moč vskutku obsahuje spoustu rostlinám prospěšných živin, zejména velké množství dusíku (většinou ve formě močoviny) i významné množství rozpuštěných fosfátů, draslíku a mikroelementů. Ale bohužel také velké množství chloridu sodného - NaCl, který některým rostlinám nedělá dobře. Je několik možností, jak to řešit, jednou z nich je ředění (běžně se používá poměr 1:8 až 1:50), ale tím se NaCl z roztoku neodstraní, jenom se zmírní její aktuální negativní působení.
Kdo neholduje slaným jídlům, může hnojit
Moč je lehce problematické hnojivo hlavně kvůli vyššímu obsahu soli a případným zbytkům léků, takže je třeba ji používat k přímému hnojení rostlin jen v rozumné míře. Pokud si nepotrpíte na slaná jídla a pochutiny jako jsou bramborové lupínky, hranolky, slané tyčinky nebo krekry, prospějete tím jak svému zdraví, tak i využitelnosti moči.
Proč nadbytek chloridu v půdě škodí?
Močůvkou (zkvašenou močí hospodářských zvířat) se hnojilo vždy. A také se občas ve zředěné formě používá k postřiku omezujícím škodlivost savých škůdců (svilušek, třásněnek, mšic). Ovšem jak už bylo řečeno, lidská moč obsahuje kuchyňskou sůl - tedy sodík (Na) a chlór (Cl), což většině zeleniny a květin moc neprospívá. Sodík v nadbytku totiž snižuje schopnost rostlin přijímat z půdního roztoku draslík, vápník a hořčík. Velmi malá množství chloru rostlinám obecně neškodí – je to stopový prvek potřebný k jejich komplexní výživě, ale některé rostliny může poškodit. Proto se podle tolerance k chloridovému iontu se rostliny rozdělují na citlivé a tolerantní.
Lidskou moč však musíme hodnotit zejména jako dusíkaté hnojivo s příměsí soli, proto bychom ji měli používat jen u 1. a 2. skupiny plodin (viz níže) na jaře a za vegetace. Podzimní aplikace není vhodná, protože se do začátku vegetace vyplaví do spodních vrstev půdy nejen většina chloridu sodného, ale také většina aplikovaného dusíku.
Dělení plodin podle citlivosti k chloridům
Slouží k orientaci při nákupu a následné aplikaci draselných hnojiv, případně i pro hnojení lidskou močí.
1) Plodiny příznivě reagující na chloridy: krmná řepa, celer, mangold. Je vhodné použít přednostně chloridovou formu, tedy draselnou sůl v koncentraci 40-60 %.
2) Plodiny, které chloridy snesou: chřest, košťáloviny pro podzimní a zimní sklizeň, červená řepa a rebarbora, trávníky a jetelotrávy. Lze použít 40-60% draselnou sůl.
3) Plodiny středně citlivé na chloridy: slunečnice, réva vinná, jádrové ovoce, černý rybíz, rajčata, brambory, ředkvičky, rané košťáloviny, hrách, špenát, karotka, ředkev. Lze použít 60% draselnou sůl jak na podzim, tak i koncem zimy. Vhodnější je však síran draselný.
4) Plodiny velmi citlivé na chloridy: červený rybíz, angrešt, jahody, ostružiny, borůvky, peckoviny - především třešně, fazole, okurky, melouny, paprika, cibule, salát, raná zelenina, všechny kultury pěstované pod sklem, konifery, květiny, okrasné rostliny, semenáčky a mladé výsevy. Využíváme výhradně síran draselný.
Kvalita ovlivněná stravou
Lidská moč je je koncentrovaný vodní roztok odpadních látek, kterých se tělo potřebuje zbavit. U zdravého jedince je moč v okamžiku, kdy opouští tělo, sterilní. Obsahuje vysoké koncentrace močoviny (H2N-CO-NH2), rozpuštěných solí, zejména chloridu sodného (NaCl), organických látek a jiných nadbytečných nebo potenciálně toxických substancí, které jsou močí odváděny z těla. Moč je u zdravého člověka slabě kyselá – má méně než pH 7.
U zdravého člověka je složení a pH moči ovlivněno nejvíce složením stravy, ale také zdravotním stavem, ročním obdobím, množstvím přijatých tekutin a dalšími vlivy. Laktovegetariánský způsob stravování způsobuje alkalizaci moči. Naopak strava bohatá na maso je doprovázena zvýšením kyselosti (acidifikací). Při nedostatku tekutin tělo produkuje moč s vyšší koncentrací minerálních látek a odpadních produktů.