Zdroje: rodinnezahrady.cz, www.ceskestavby.cz
Jak rajčatům a další zeleni přilepšit
Pokud máte na paměti dobro vašich rostlin, jistě budete během roku také zvažovat použití různých hnojiv. První hnojiva lze použít už v okamžiku, kdy se objeví na vyklíčeném semínku první pravé lístky. V této době už můžete použít růstové hnojivo. Jde nejčastěji o hnojiva minerální, ale vůbec nic nebrání ani použití přírodních hnojiv. Ta si můžete vyrobit sami.
Během sezony si budete moci přečíst o přínosech různých jednoduchých hnojiv, která se hodí pro sazenice rajčat i dalších rostlin. Hnojiva lze vyrábět z dřevěného popela, jedlé sody, mléka, syrovátky, lze použít o škroby obohacenou vodu z vaření těstovin, brambor či rýže (jen v případě, že není solená).
rajčata, skleník, zálivka
Rostlinné jíchy a výluhy namísto chemie
Další kategorií, která je však neméně zajímavá, jsou jíchy a výluhy. Už jste o jíše tolikrát slyšeli, ale pořád nevíte jak na to? Připravit výluh je jednodušší i rychlejší, než udělat jíchu. Proces přípravy výluhu je podobný přípravě čaje a jeho zhotovení za tepla i studena je velmi prosté.
Nasekané rostliny se zalejí vodou, v níž se louhují den nebo dva. Tekutinou z takového výluhu můžete rovnou zalévat rostliny. I taková zálivka je samozřejmě bohatší o různé látky z rostlin, podobně jako zmiňovaný čaj, nicméně jícha je na přípravu stejně nenáročná, zato mnohem silnější. Je totiž navíc zkvašená.
Nejčastěji používanou jíchou je ta kopřivová. Můžete se však setkat také s jíchou neboli zákvasem z kostivalu, kapradiny, routy, černého bezu, pampelišky, břízy, kozlíku, listů ořešáku, zelí, levandule nebo měsíčku. Ne všechny tyto jíchy se používají jako hnojivo. Mnohé z nich se osvědčily proti škůdcům a nemocem. Na živiny bohaté a jako hnojivo použitelné jsou především zákvasy z kopřivy, kostivalu, zelí či pampelišky.
Kopřivová jícha obsahuje spoustu železa, dusíku, fosforu, draslíku a prospívá jako výživa zejména listové zeleni.
Příprava jíchy z plevelů a bylinek
Jak připravit jíchu z kopřiv, se podívejte v tomto videu:
Jícha se připravuje tak, že se nasbíraná rostlina naseká nahrubo, nebo alespoň naláme či potrhá, a zalije takovým množstvím vody, aby byly veškeré zelené části ponořené. Nádobu nechejte stát na odlehlém místě, nejlépe zakrytou, občas promíchejte a nechejte kvasné procesy, aby zelenou hmotu rozložily. Podle teploty to může trvat dva až čtyři týdny. Že je dílo hotovo, poznáte podle toho, že obsah už není napěněný, případné rostlinné zbytky klesly na dno nádoby a ta je plná tmavé tekutiny.
Jícha se používá podobně jako koncentrované hnojivo. Je třeba ji ředit zhruba v poměru 1 díl jíchy na 9 dílů vody. Ideálně jíchou hnojíme do dobře prolité půdy nebo za deště asi jednou za měsíc. Hnojivo aplikujte do půdy pod rostliny, ne na listy či dokonce květy. Právě rajčata jsou na zahnívání náchylná. Chcete-li používat jíchu při každé zálivce, i to je možné, ale pak řeďte vodou 1:50.
Největší chyby při přihnojování rajčat
Přestože jícha z kopřiv může být pro rostliny jako rajčata prospěšná, existují určité chyby, kterých je třeba se při jejím používání vyvarovat. Jednou z nejčastějších chyb je nadměrné přihnojování rostlin kopřivovým odvarem. Příliš vysoká koncentrace dusíku v odvaru může vést k nadměrnému růstu rostlin a oslabení plodnosti. Dále je důležité dbát na správnou přípravu odvaru. Pokud není kopřiva řádně rozložena nebo fermentována, může obsahovat škodlivé látky nebo může být příliš koncentrovaná, což poškozuje kořeny rajčat. Další chybou je nevhodné použití kopřivového odvaru v různých fázích růstu rajčat. Příliš silný kopřivový odvar by se neměl používat v raných fázích růstu nebo při tvorbě plodů, protože to může vést k přehnojení rostlin a narušení jejich rovnováhy. Místo toho je lepší používat slabší odvar v období růstu listů a silnější odvar až poté, co rostliny vytvoří plody. Je také důležité dbát na pravidelnost přihnojování kopřivovým odvarem a nepřehánět to s jeho používáním, aby nedošlo k přílišné akumulaci dusíku v půdě.
