Slunéček u nás žije celých sedmdesát druhů. Většina je opravdu dravá a mšice (a také červci) pro ně představují ideální kořist. Některé druhy zase požírají rzi a padlí (což se na zahradě může rovněž hodit).

Slunéčko sedmitečné a další původní druhy si na zahradě hýčkáme. Ale existuje jedno nepůvodní slunéčko, které, ač velmi výkonné v požírání mšic, je pro naši přírodu nebezpečné.

Sedmitečná pomoc

Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata) je nejběžnější zástupce čeledi slunéčkovitých broučků. Sedm teček však mít nemusí - mohou se spojovat či úplně chybět, ostatně další druhy slunéček jsou vzhledově dokonce ještě variabilnější.

Rovnováhu na zahradách, ale i na polích a lesích pomáhají udržovat nejen dospělí brouci, ale i jejich larvy:

  • Mají černošedou barvu a žlutooranžové skvrny na okrajích těla.
  • Než dospějí a zakuklí se (trvá to přibližně měsíc) spořádají až neuvěřitelných 3000 mšic!
  • Samička klade vajíčka uváženě na rostliny, které už jsou mšicemi napadeny, aby měli potomci ihned po vylíhnutí dostatek potravy.
  • Čilé larvy brzy aktivně samy vyhledávají mšice po celém okolí.

Hýčkejme si tedy na zahradě i larvy slunéčka a nezaměňme žlutá beruščí vajíčka na spodní straně listů za škůdce a neničme je.

Vykrmené larvy se zakuklí a po týdnu či dvou se ze závěsu na rostlinách vylíhne zbrusu nová beruška – je jasně červená, zatímco starší jedinci, kteří již přezimovali, jsou tmavší, až do hněda. Mladá slunéčka přezimují, teprve druhým rokem se rozmnoží a ještě v létě jejich život končí.

Danajský dar

Velmi problematickým druhem je v Evropě nepůvodní slunéčko Harmonia axyridis. Pochází z Asie, bylo však hojně vysazováno v Americe a později i v západní Evropě. Poskytuje totiž velmi účinnou biologickou ochranu – je ještě žravější, plodnější a do podzimu déle aktivní, než původní druhy. Osvědčilo se především v sadech i ve sklenících, ale má to i svůj rub. Tento druh se totiž snadno šíří do volné přírody, kde vytlačuje původní druhy slunéček. Navíc kromě mšic klidně požírá i vajíčka a larvy svých příbuzných, přičemž při střetu vždy vyhraje jeho larva, neboť je větší a dravější.

V určitých oblastech Severní Ameriky jsou některé původní druhy slunéček právě kvůli Harmonii několik let nezvěstné! V Americe jsou tato dravá slunéčka navíc pohromou i pro obyvatele, kterým se na zimu po stovkách nastěhují do domů.

Invazní slunéčko u nás

I přes neblahé zkušenosti Ameriky byla nepůvodní slunéčka vypouštěna i v západní Evropě.

V roce 2006 se první ojedinělé nálezy vyskytly i u nás, nyní se však už šíří přímo geometrickou řadou.

Kromě nebezpečí pro přírodu ztrpčuje harmonie život i vinařům, neboť při nedostatku potravy se brouci přiživují i na vinných hroznech, s nimiž jsou po sklizni i vylisováni – a jedovaté obranné šťávy vínu na chuti zrovna nepřidají.

Jak jej poznat?

  • Slunéčko Harmonia axyridis je z našich druhů nejpodobnější slunéčku velkému, dosahuje i podobné délky.
  • Na rozdíl od sluníčka velkého nemá kolem každé tečky světlý kroužek.
  • Zbarvení je velmi variabilní – nejčastěji červené s devatenácti černými tečkami, může však být i bez teček nebo černé s různým počtem červených skvrnek.

Vyhlašujeme pátrání…

Vzhledem k nebezpečí, které pro naši přírodu toto slunéčko může potenciálně představovat, jeho výskyt intenzivně mapují naši entomologové.

Projekt probíhá na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kam mohou všichni dobrovolníci hlásit svoje nálezy, případně si ověřit zda se opravdu jedná o slunéčko Harmonia axyridis.

(O výzkumu více na: http://zoo.pbf.jcu.cz/)