Nedostatek hořčíku narušuje nejvýznamnější rostlinné procesy, jako jsou fotosyntéza či biosyntéza bílkovin. Dlouhodobější deficit se projevuje především na starších listech omezením zeleného zbarvení, které se označuje jako chloróza. Listová nervatura zůstává zelená, plocha mezi žilnatinou žloutne, chlorotické části časem odumírají.

Jak doplnit hořčík chybějící v půdě?

Na nedostatek hořčíku má vliv kyselost půdy i velké množství srážek v zimě a na jaře, které hořčík odplaví, takže se nedostane ke kořenům. Kyselé půdy právě nyní na podzim vápníme především hnojivy s obsahem hořčíku, tedy dolomity, dolomitickými vápenci, případně struskou. Během vegetace rostlinám hořčík dodáváme hnojivy typu Kieserit nebo hořkou solí. Účinnost závisí na vlhkosti půdy, proto je vhodná kombinace se závlahou. Nelze však očekávat výrazný efekt na půdách silně kyselých a půdách s vysokým obsahem draslíku.

Nedostatek fosforu snižuje odolnost vůči mrazu

Nedostatek fosforu se u rostlin příliš výrazně neprojevuje. Ovocné stromy a keře pouze omezují růst letorostů, tvorbu květů, plodů a semen. Listy se často zbarvují purpurově. Především se však snižuje odolnost proti mrazu. Náprava je obtížná. Běžné hnojení fosforečnými hnojivy na půdu je téměř neúčinné, protože dodaný fosfor není pohyblivý a nepronikne ke kořenům. Pro mimokořenovou výživu v případě okamžitého zásahu je vhodné použít Hycol, Vegaflor nebo Lignohumát. Především ale musíme po sklizni změnit nevhodné půdní vlastnosti, které omezují přijímání fosforu: vápněním odstraníme kyselost a do půdy přidáme organickou hmotu. Použijeme stájová hnojiva v kombinaci se zeleným hnojením, zaoráme třeba slámu nebo fosforečná hnojiva, nejlépe superfosfát, a to v dávce 200–300 g na 10 m2 (podle plodnosti stromu).