Na jabloni dozrávají jablíčka, radost na ně pohledět. Jenže před dozráním, nebo dokonce až při skladování, se na slupce objeví šedozeleně zbarvené, mírně propadlé skvrnky, které se často rozrůstají. Po rozkrojení jablka zjistíme, že dužnina je pod slupkou prorostlá hnědými, hořkými skvrnami velkými 3–5 mm. Jsou to takzvané hořké pihy. Příčinou nepěkného poškození je dosti překvapivě nedostatek vápníku.

Chutné, ale citlivé odrůdy

Zásadní roli při vzniku choroby hraje přehnojování dusíkem a draslíkem a nedostatečné vápnění půdy.

Vápník významně ovlivňuje mnohé fyziologické pochody v buňkách rostlin. U dozrávajících jablek, zvláště některých citlivých odrůd, způsobuje jeho nedostatek vážné poruchy. Například nedávno ještě velmi oblíbená odrůda Dukát, ač vyšlechtěna ze skvělých rodičů, jako jsou Golden Delicious X Coxova reneta, byla pro vysokou náchylnost k hořké pihovitosti vyřazena ze Seznamu povolených odrůd.

Bohužel pihovitostí trpí i některé současné špičkové odrůdy, jako Bohemia, Šampion, Rubín a dokonce některé odrůdy rezistentní vůči strupovitosti jádrovin jako Angold, Topaz či Vanda. I novější odrůdy, šlechtěné na jemnost dužniny, bývají náchylnější. Plody často navíc předčasně dozrávají, dužnina řídne, rozpadá se, jablka praskají a hnijí. Hořkou pihovitostí více trpí příliš velká jablka s řídkou dužninou, zvláště bujně rostoucích mladých stromů, nebo stromů radikálně zmlazených. Nepříznivě působí také nevhodné půdní a povětrnostní poměry.

Prevence výskytu hořké pihovitosti

  • Zvýšíme obsah organické složky v půdním profilu, čímž se zlepší příjem vápníku rostlinou. Nejlepší je obohacení půdy kvalitním kompostem.
  • Nepřehnojujeme stromy dusíkem, pro přihnojení raději volíme ledek amonný s vápencem.
  • Nadměrně nehnojíme ani draslíkem, který významně omezuje příjem vápníku.
  • Vhodnými pěstitelskými zásahy se snažíme sladit růst a plodnost stromu.
  • Pravidelně jednou za tři roky jádroviny vápníme mletým dolomitickým vápencem (obsahuje také důležitý hořčík).

Léčba pihovitosti: Doplnění vápníku v průběhu vegetace

V průběhu vegetace se jako účinné léčebné opatření k omezení hořké pihovitosti doporučuje tzv. mimokořenová výživa. Spočívá v postřiku na list prostředky, které obsahují vápník ve formě dobře přijatelné pro rostliny a navíc urychlují jeho transport do zrajících plodů.

  • Mezi vhodné přípravky patří například Kalkosol (chlorid vápenatý), který se používá v 2% ředění 4–6x od začátku července, nejlépe ráno nebo vpodvečer. Důležitá jsou především poslední dvě ošetření před sklizní.
  • Dalším vhodným přípravkem je Wuchsal Sus Kalcium, listové hnojivo. Kromě vápníku obsahuje řadu důležitých stopových prvků. Od konce června náchylné odrůdy postřikujeme 4–6x v dávce 60 ml na litr roztoku. K pihovatosti méně náchylné odrůdy stačí ošetřovat koncentrací 30–40 ml na Litr. Poslední dva postřiky před sklizní jsou zvláště potřebné.
  • Z dalších prostředků je možné použít například Fertikal, Lamag vápník, Wuxal Aminocal a jiné.