Zdroj: Časopis Receptář

Najdeme mezi nimi druhy a odrůdy zcela otužilé, na péči nenáročné, které nás okouzlí svou krásou.

Vděčné a odolné

Pokud chceme obohatit zahradu o nadýchaná květenství vlídných hortenzií, ale dáváme přednost odolným rostlinám, které si v zimě poradí samy, je hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata) tou pravou. Snese i 30 °C pod nulou. Prospívá v polostínu i na slunci, a dokonce se vyrovná s dočasným přísuškem, i když vlhká a humózní půda je pro ni nejlepší. Kvete na letošních výhonech, můžeme ji proto na jaře tvarovat. Sestřihnutí až na třetinu kvetení dokonce podpoří, je však třeba ho provést časně, aby výhony stihly obrazit.

Kultivar Grandiflora dorůstá do výšky 2,5 m. V průběhu července se objeví až 30 cm dlouhé laty plné bílých kvítků, které časem získají růžový nádech. Podobně kvete i Unique, která může být ještě o půl metru vyšší. Výšky něco přes metr dosahuje Vanille-Fraise, jejíž květenství přecházejí ze světlé do malinové barvy, která postupně získává na sytosti, až připomínají kopec lákavé zmrzliny.

Do dvou metrů dorůstající Phantom má květenství zprvu krémově žluté, chladnější noci je v průběhu léta opět zbarví lehce růžově. Jen Tardiva si ponechává květenství téměř bílá, a přitom kvete od července až do září. Dorůstá do výšky dvou až tří metrů a laty květů jsou dlouhé až 30 cm.

Bílé a růžové moře

Otužilá je rovněž hortenzie stromkovitá či stromečkovitá (Hydrangea arborescens). Pochází ze Severní Ameriky a oblíbené hortenzii velkolisté je podobná. Kulovitá květenství dosahují velikosti až 25 cm, jen nenabízejí modrou barvu. Bílou a růžovou však přímo hýří, a to od července až do září. Tato hortenzie skvěle snáší mráz a náročná není ani na půdu, i když v propustné, na humus bohaté a zasucha zavlažované pokvete a poroste nejlépe. Kvete na nových výhonech, kvetení proto podpoří časně jarní sestřih, podobně jako u hortenzie latnaté.

Nejvýše 1,5 m vysoký kultivar Annabelle má květy zprvu zelenkavé, po plném rozvinutí bělostné. Podobně vysoký a rozložitý je růžově kvetoucí Pink Annabelle, zvaný též Invincibelle. Uplatní se nejen jako solitér či lem, ale i jako součást trvalkových výsadeb.

Atraktivní květenství i listy

Další z nenáročných, otužilých zástupců rodu je hortenzie drsná (Hydrangea aspera). Mráz jí nevadí, potřebuje však polostín a propustnou, humózní půdu. Dorůstá až do čtyřmetrové výše, má až 25 dlouhé, sametové listy, talířovitá květenství jsou až 30 cm velká. Kvetou od července do září, růžově i modře. Velkých květů, které jsou sterilní, je na okrajích poskrovnu, většinu tvoří drobounké fertilní kvítky. Motýlům, včelám a čmelákům poskytují nektar, což hortenzie s květenstvími tvořenými pouze sterilními květy nedovedou.

Krásně barevným květenstvím vyniká například kultivar (považovaný rovněž za poddruh) Sargentiana.

Hortenzie pilovitá (Hydrangea serrata) je velmi podobná hortenzii velkolisté, někdy je uváděna i jako její poddruh. Ačkoli je rovněž orientálního původu, jakožto horský keř je odolnější vůči mrazu. Ovšem mladé rostliny před mrazivými větry raději chráníme. Kvete modře, fialově či růžově v závislosti na odrůdě i pH půdy, která by měla být propustná, humózní a dostatečně vlhká. Roste na slunci i v polostínu.

Kompaktním tvarem a deštníkovitým květenstvím vyniká oblíbená odrůda Bluebird, vysoká do 1,5 m. Kvete až do konce září, poté keř zdobí dočervena se barvící listy.

Dovínova se barví i nevšedně tvarované listy hortenzie dubolisté (Hydrangea quercifolia), 1–3 m vysoké, kvetoucí od července až do září. Zimní ochranu vyžadují jen mladé keře.

Mezi mohutné odrůdy patří například Snow Flake s bělostnými plnými květy, které mohou na konci sezony získat růžový nádech. Impozantní výšky a šířky dosáhne v propustné, humózní půdě a při dostatku vláhy. Podobně jako hortenzie latnatá a stromkovitá, i dubolistá kvete na nových výhonech a časně jarním sestřihem se o květy nepřipravíme. Řez však nevyžaduje.

Legendární modrá

Hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla) je druhem patrně nejznámějším. Nádherná květenství zdobí zahradu od července až do října. Vybírat můžeme z desítek kultivarů s květenstvím plochým i kulovitým, bílým, růžovým i nebesky modrým. Zbarvení květů však závisí i na pH půdy – pokud přesáhne hodnotu 5, z modré se stává růžová. Antokyany, barviva určující barvu květů, jsou v kyselém buněčném prostředí modré a v neutrálním či zásaditém zrůžoví.

Nevýhodou tohoto druhu je menší odolnost vůči mrazu, proti kterému ho musíme chránit – záleží však i na kultivaru. Ideálním stanovištěm je polostín, s dostatkem vláhy snese i slunce.

Mezi choulostivé, avšak velmi půvabné variety patří do dvou metrů vysoký Ayesha s růžovými květenstvími, který bude nejlépe prospívat na chráněném stanovišti. Ovšem naopak nová patentovaná odrůda Forever & Ever spojuje atraktivitu velkolistých hortenzií s výhodami jejich otužilejších sester. Je odolná vůči mrazu a kvete výjimečně dlouho nejen na dvouletých, ale i jednoletých výhonech, takže případné poškození brzy napraví.

Velké plochy květenství některých odrůd jsou tvořena množstvím drobných plodných kvítků, které potěší opylovače. Například Lanarth White, dorůstající do 1,5 m, bude zdobit zahradu a sytit hmyz od července až do konce září.

Popínavá hortenzie

Hortenzie řapíkatá (Hydrangea anomala subsp. petiolaris) roste pomalu, ale nakonec dosáhne až patnáctimetrové výšky – pokud ji vysadíme ke zdi, k pergole nebo ke kmeni stromu, po kterých umně šplhá. Prospívá jí polostín a vlhký vzduch. Bílá, až 25 cm velká květenství se rozvíjejí od června do července a krásně voní. Lesklé listy se na podzim barví do zlaté, pak opadají a odhalí zajímavou strukturu větví.

HORTENZIE TO RÁDY KYSELÉ?

Všechny hortenzie milují půdu kyprou, vlhčí, bohatou na humus a zároveň propustnou. Kyselá být nemusí, pokud netoužíme po modře zbarvených květech. U choulostivějších druhů by však neměla být ani zásaditá, mírně kyselá je ku prospěchu. Můžeme jí docílit nejen s pomocí rašeliny, ale i listovky a zkompostovaného borového jehličí. Zaléváme dešťovkou a hnojíme hnojivy bez vápníku. Základem úspěchu je však vždy štědrá dávka kvalitního kompostu. Prospěšné je i mulčování, v případě hortenzií i oblíbenou, kysele působící borkou.