obrázek z archivu ireceptar.cz

Hraboši a hryzci: Jak před nimi ochránit zahradu?

Když se přemnoží a táhnou z polí do zahrad, činí hraboši zahrádkářům velké starosti. Ještě větší pohromou jsou hryzci, kteří ničí kořeny stromků. Jak se jich bezpečně zbavit?

Hraboš polní (Microtus arvalis) je vegetarián. Ve stále dorůstajících řezácích a stoličkách však drtí nejen plané býlí, ale i listy, stonky, cibule a oddenky okrasných a užitkových rostlin. Podobně jako hryzec vodní si pochutná i na mladých dřevinách, ohlodává však pouze kmeny nad zemí (v zimě díky sněhové pokrývce do značné výšky), a kořeny těsně pod povrchem. Tento hlodavec je rozšířený po celé Evropě vyjma Britských ostrovů, kde si s ním zahradníci lámat hlavu nemusí. V České republice se však vyskytuje na 90 % území.

Jak odhalit přítomnost hraboše?

Vstupní otvory nor hraboše, které vedou do hnízda ukrytého 20–30 cm pod zemí, mají průměr 3–4 cm. Najdeme u nich černé kousky trusu i zbytky rostlin, které si hraboši tahají do podzemí. Hraboš polní měří kolem 10 cm, ocas je jen 3–4 cm krátký. Od myši ho poznáme i podle menších uší, zčásti skrytých v srsti, čumáček má oblejší. Zbarvení se pohybuje od „myší šedi“ po rezavou, obvykle je hraboš svrchu šedohnědý se světlejším bříškem.

hraboš polní (Microtus arvalis)hraboš polní (Microtus arvalis)Autor: Archiv ireceptar.cz

Kolonie skryté pod zemí

Každá rodina hraboše polního se samičkou v čele má svou vlastní noru. Odrostlí potomci se usazují poblíž, nory příbuzných samic se postupně propojují a vznikají rozsáhlé podzemní kolonie.
Hraboš polní dospívá často již před měsícem věku, samička za sezonu zvládne ve 3–4 vrzích přivést na svět celkem až 25 mláďat.

Hraboší kalamita

S rychlým rozmnožováním souvisí občasné přemnožení hrabošů. Ovšem po vlně obrovské početnosti, která přichází jednou za dva až čtyři roky ke konci léta, následuje vymírání. Hraboši se nedokáží uživit a o zbytek se postarají predátoři.

Původně žili hraboši v lesostepích, ale s rozvojem zemědělství se přeorientovali na pole a louky. Daří se jim v úrodných krajích do nadmořské výšky 600 m. Nejvíce hrabošů se vyskytuje na polích máku, ozimých obilovin a víceletých pícnin. Pokud se zahradou sousedí pole ozimých obilovin, ozimé řepky, oraniště po okopaninách či louka, hraboši zde mají dobré podmínky k přezimování. Tyto plochy totiž podle zprávy Hraboš polní, závažný škůdce v zemědělství, kterou ve spolupráci se Státní rostlinolékařskou správou vydalo Ministerstvo zemědělství ČR, hraboši v zimě vyhledávají nejčastěji. Na polích je celkem spolehlivě likviduje například hluboká orba.

hraboš polní (Microtus arvalis) hraboš polní (Microtus arvalis) Autor: Archiv ireceptar.cz

Pomůže uklizená zahrádka?

Jako prevence slouží ve velkých sadech kultivace půdy a sečení trávy, na zahrádce je důležité posbírat všechno spadané ovoce, které hraboše láká. Často se uvádí, že je vhodné zlikvidovat zarostlé kouty a staré komposty, ale i když dokonale uklizená zahrada láká hraboše méně, razantní úklid vyžene spoustu užitečných a v náš prospěch pracujících tvorů, jako jsou ježci nebo užovky. Hladoví hraboši pak za potravou stejně přijdou – nemají zde sice tolik úkrytů, ale ani přirozené nepřátele.

Hryzec likviduje stromky

Snad ještě větší škody než hraboši mohou způsobit hryzci vodní (Arvicola terrestris), kterých je velmi těžké se zbavit. Jsou až dvojnásobně větší než hraboši, podle velikosti a robustní stavby je snadno poznáme. Jejich nory mají průměr až 10 cm a chodby jsou často vidět i podle vyvýšené zeminy. Vyhledávají zahrady v blízkosti vodních ploch nebo s vysokou hladinou podzemní vody. Hryzci ožírají kořeny ovocných i okrasných dřevin, jsou schopni zlikvidovat všechny mladší keře a stromky. Na rozdíl od díla hrabošů vidíme na dřevu stopy zoubků.

hryzce vodní (Arvicola terrestris)hryzce vodní (Arvicola terrestris)Autor: Archiv ireceptar.cz

Jak se zbavit hryzce?

hryzce vodního, nejobávanější hlodavce, který ničí sady i zahrady, je bohužel velmi těžké se zbavit. Názory na to, jak jej vyhnat, se různí - a opravdu různé populace hryzce mohou odlišně reagovat. Na řadu z nich zabírají akustické odpuzovače hlodavců - mohou však působit na menší ploše, než je na výrobku uvedeno. Nejlepší je zvolit odpuzovač, u kterého je konkrétně uvedeno, že působí i na odolnější hryzce a věnovat pozornost jeho správné instalaci. Další metodou je vykuřování. Je při něm třeba dobře ucpat všechny otvory do nor, přičemž je někdy obtížné všechny najít. Někdy nezbývá nic jiného, než se pokusit hryzce vyhubit. Použití jedů však nefunguje stoprocentně a navíc je nebezpečné pro všechna ostatní zvířata včetně domácích. Na menších zahradách se osvědčily klasické pastičky na myši, jako návnada kousek jablka, který je nutné dobře upevnit. Těsně před norami fungují i pastičky na krysy, a to i bez návnady - hryzci se jim nemohou vyhnout. Pracný, ale často velmi účinný způsob je zabudování pastí v podobě velkých skleněných lahví pod nory hryzců. Tří či pětilitrová láhev s přiměřeně úzkým hrdlem, do třetiny naplněná vodou, se zahrabe těsně před vchodem do nory tak, že vypadá jako další vchod - hryzci si je v noci opravdu často spletou. Přirozeným nepřítelem hryzců je například lasička, potřebuje však denní úkryt, aby na zahradě mohla v klidu odpočívat přes den a v noci se vydat na lov – zabydlí se často v kůlně, hromadě dříví a podobně.

Elektronický odháněč hlodavcůElektronický odháněč hlodavcůAutor: Archiv ireceptar.cz

Jed je dvousečná zbraň

Použít jedové nástrahy je samozřejmě také možné. Jenže jed, který působí na hraboše a hryzce, může otrávit volně žijící i domácí zvířata. Například kočku, když pozře otráveného hraboše. Vlivem vlhkosti a deště se navíc účinnost nástrahy snižuje, toxické látky se mohou dostat i do spodních vod. Na zahradách je proto rozumné nejprve trpělivě vyzkoušet všechny ostatní metody včetně přilákání přirozených nepřátel. I pokládání jedu do velkých sadů a na pole má přísné regule, protože může ublížit zvěři; na ošetřené ploše se nejméně měsíc nesmí pást domácí zvířata.
Pokud přes všechna rizika po jedu sáhneme, zvolíme ohleduplnější formy. Například látka, která brání krvetvorbě hlodavců, je pro predátory relativně bezpečnější než prudší jed (takto fungují roztoky k napuštění návnady i některé gely). Návnadu vložíme co nejhlouběji do nory, kde hraboši a hryzci po několika dnech zahynou. Kvůli bezpečnosti, ale také aby náš pach neodradil hlodavce, pracujeme s návnadou v rukavicích, ve kterých jsme promnuli hlínu.