Co je to hrůbkování
Zdroj: MamaJohny/Shutterstock.com

Co je to hrůbkování a proč se k němu uchyluje čím dál víc zahrádkářů?

Významné snížení vlhkosti půdy, zvýšení pórovitosti, dřívější setí nebo krásné, rovné a zdravé plody. To slibuje metoda, ke které se dnes vrací více a více pěstitelů. Co je to hrůbkování a jaké další benefity přináší?

„Hrůbkování se využívá u širokořádkových plodin, jako jsou kukuřice, sója, brambory, čirok, slunečnice a bavlník. Na evropském kontinentu ale také často u mrkve, chřestu a cukrové řepy. Tato forma zpracování půdy bývá využívána jako účinná ochrana před větrnou i vodní erozí. Stejně tak významně napomáhá při hospodaření s vodou v půdním prostředí, zmírňuje ztrátu živin vyplavováním do spodních půdních horizontů a neméně často bývá uplatňována jako účinná strategie při regulaci plevelů. V některých vědeckých pracích se rovněž uvádí, že bylo pomocí hrůbkování dosaženo vyšších výnosů u vybraných zemědělských plodin," takto nás seznamuje s hrůbkováním Pavel Kovaříček z Výzkumného ústavu zemědělské techniky v Praze. Tuto metodu ale můžete použít i na své zahrádce nebo na menším poli.

Nať brambor žloutne a polehává. Je čas na sklizeň. Hrůbkování se standardně používá při sadbě brambor. Zdroj: FotograFFF/Shutterstock.com

Záhony do hrůbků

Hrůbování neboli hrobkování je známé již po staletí. Nejčastěji ho vidíme na polích, kde se pěstují brambory. Plodiny rostou na vyvýšeném záhoně, které odděluje mělká brázda. Hrůbky se vytváří buď pomocí hrobkovací radličky, která slouží k přihrnování půdy na hrobky při proorávání, nebo ručně železnými hráběmi. Vzdálenost mezi jednotlivými řádky je cca 25-50 cm. Po ukončení sezóny se hrůbky srovnají.

Benefity hrůbkování

Mezi hlavní výhodu patří snadná sklizeň. Dostanete se snadno do větší hloubky zeminy a delší kořeny mrkve, celeru nebo petržele nepoškodíte jejich dobýváním. Pěstování zeleniny v hrůbcích také zlepšuje mikroklimatické podmínky v blízkosti rostlin. Dochází tam k lepšímu proudění vzduchu, půda se rychleji prohřívá a přebytečná voda odtéká. Záhony tvarované do hrůbků se také snadněji plejí.

Pro kvalitu zeleniny

Nezanedbatelným benefitem je kvalita plodů. Pokud máte těžkou, jílovitou nebo kamenitou půdu, možná jste se setkali s tím, že jste vaši kořenovou zeleninu sklidili deformovanou nebo napadenou pochmurnatkou mrkvovou. Sadba do hrůbků tyto problémy eliminuje.

Zamulčovaná mrkev vydrží na záhoně i přes zimu Zamulčovaná mrkev vydrží na záhoně i přes zimu. Zdroj: Shutterstock.com / Nadzeya Pakhomava

Hrůbkování

Při podzimní výsevu si samotný hrůbek připravte týden dopředu. Půda bude mít čas slehnout a vy můžete záhon ještě vytvarovat. Nejdůležitějším krokem je zbavení zeminy plevele a dostatečné prokypření. Půda by měla být bez větších hrudek. Poté vytvořte hrůbek a jeho vrchol srovnejte motyčkou do cca dvaceticentimetrové rovné plochy. Vyznačte řádek pomocí provázku a začněte sít nebo sázet. Hrůbky se osvědčily také u pěstování jahod nebo rajčat. Plody lépe osychají a snižuje se pravděpodobnost napadení chorobami.

Podzimní výsev kořenové zeleniny

Podzimní výsev nabízí značné výhody. Semena mají přes zimu dostatek vláhy a vyplaví se z nich inhibiční látky. Na jaře tak bez potíží vyklíčí a vytvoří větší kořeny. V půdě je navíc díky nízkým podzimním teplotám méně škůdců. Samotný výsev se provádí do hloubky 0,5 cm a do řádků vzdálených 25 cm. Semena by měla přes zimu v půdě jen ležet, nikoli vyklíčit už na podzim, proto podzimní výsev kořenové zeleniny provádějte až v listopadu.

Zdroj: www.denik.cz, www.nkz.cz, www.mybloginfo.nepise.cz, www.vuzt.cz, www.izahradkar.cz

Akční letáky