hryzec vodní (Arvicola terrestris)
Zdroj: Shutterstock.com / Arvicola terrestris

Poznáte krtinec od hromádek od hryzce? Triky, jak vetřelce vystrnadit ze zahrady

Hromádky a chodbičky, které dokáží v krátkém čase vytvořit krtek a hryzec, představují pro pečlivě udržované zahrádky doslova pohromu. Jejich nájezdy trpí jak trávník, tak záhony. Je vůbec možné se účině bránit a škůdce vystrnadit?

Hryzec vodní (Arvicola amphibius) je hlodavec z čeledi křečkovití, známý také jako hraboš vodní, hraboš zemní, krysa vodní nebo myš vodní. Hryzec svým vzhledem připomíná potkana. Má zpravidla tmavohnědou barvu srsti, spodní část těla bývá světlejší. Nejlépe se mu daří na březích stojatých i tekoucích řek, ale nepohrdne ani vzdálenějším teritoriem, často obsazuje zahrady, kde má snadno dostupné rozmanité množství potravy. Zatímco v Česku je hryzec běžný druh, s kterým si často nevíme rady, v Anglii se jeho stavy snížily tak významně, že se dostal na seznam ohrožených druhů.

Hryzec vodní Hryzec vodní Zdroj: Ian Schofield / Shutterstock.com

Hryzec versus krtek

Podobně jako krtek, i hryzec buduje podzemní nory. Hryzci s oblibou využívají již hotové krčí tunely, které si pro své účely upravují. Vchod vedoucí do nory bývá široký kolem 8 cm a nejčastěji se otevírá v travnatých porostech a záhonech. Zatímco krtek vede své chodby hlouběji pod zemí a v zahradě jsou nejvíce patrné typické hromádky navršené hlíny (krtiny), hryzci (případně hraboši) své chodbičky vytvářejí v zahradách nejčastěji kolem stromů, keřů, nebo těsně pod povrchem trávníku.

Louka poškozená působením hryzce vodního. Louka poškozená působením hryzce vodního. Zdroj: Ingrid Maasik / Shutterstock.com

Výrazný rozdíl mezi oběma živočichy je při pohledu na jejich jídelníček. Zatímco krtci vyhledávají především hmyz a žížaly, hryzci se živí výhradně rostlinnou stravou – ohlodávají či vyhlodávají především podzemní části rostlin (bulvy, oddenky a hlízy). Příležitostně konzumují i ovoce, cibule, větvičky a pupeny. Zvlášť fatální mohou bývají škody, které působí na mladých stromcích (přibližně do věku 5 let). Kořeny dokáže ohlodat tak dokonale, že stromek obvykle není možné zachránit.

Podpořte přirozené nepřátele

Mezi přirozené nepřátele hryzců patří různé sovy (např. sova pálená, výr velký, puštík obecný), draví ptáci (poštolka obecná, káně obecná) a také norci. K lovu můžeme také využít domácí kočky a psy. Pokud se nám podaří na zahradě zajistit vhodné zázemí pro plazy, pak máme další skvělé pomocníky pro boj s hryzci.

Užovkám je často křivděno, přitom jsou na zahradě skvělými pomocnicemi Užovkám je často křivděno, přitom jsou na zahradě skvělými pomocnicemi Zdroj: Shutterstock.com / KOO

Aby měly užovky, ale také třeba ještěrky, vhodný prostor pro líhnutí, můžeme jim na zahradě vybudovat tzv. hadník. Připomíná kompost, do kterého však nezasahujeme. Výhodou plazů je, že se dostanou za hryzci do jejich děr. Méně příznivá je skutečnost, že jsou aktivní pouze po určitou část roku – v chladných měsících spí a tedy nám s lovem hlodavců nepomohou.

Na hryzce platí zvuky, pachy, vibrace i průvan

Větrník z PET lahve Větrník z PET lahve Zdroj: SaskiaAcht / Shutterstock.com

Zbavit se hryzců ze zahrady nebývá, podobně jako krtků, snadné. Pomáhají elektronické odpuzovače, ale i jiné zdroje hluku, které dokážeme připřavit svépomocí. Osvědčily se všelijaké mlýnky a větrníky, hodí se i PET láhve nasazené na kovové tyčky zastrčené hlouběji do půdy. Obvykle se těžko hledá jediný univerzální recept, často pomůže kombinace více způsobů.

Zdroj: www.agromanual.cz, web2.mendelu.cz

Akční letáky