Hvozdíky neboli zahradní karafiáty (Dianthus)

Jedná se o velice početnou skupinu rostlin, která zahrnuje nejen vysoké druhy k řezu, ale i vytrvalé skalničky, dvouletky i balkonovky. Charakteristickým znakem je jejich typický tvar pětičetných květů a silná sladká vůně. Hvozdíky byly velice oblíbené už ve starém Řecku, kde byla tato květina považována za dar boha Dia. Během středověku se zase stala symbolem pro Pannu Marii, lásku a manželství. Mnoho pestrobarevných druhů se pěstovalo i v alžbětinské Anglii.

Je opravdu z čeho vybírat

Pěstovat můžete buď nízké karafiáty, které se rozrostou do hustých koberců s mnoha zářivými kvítky, anebo vysoké s jedním nebo několika drobnějšími květy. Při výběru barev se také pěkně vyřádíte. Je na vás, jestli si zvolíte bílé, růžové, žluté, sytě fialové nebo melírované.

Pestrobarevná skalka

Hvozdíky nižšího vzrůstu můžete vysadit nejen na skalky, ale i na terasy, kolem cest a zídek, či v blízkosti kamenných schůdku. Díky kombinaci několika druhů hvozdíků je možné vytvořit opravdu nepřehlédnutelné scenérie. Nejde jen o různé barevné druhy, ale můžete využít i odrůdy s odlišně zbarvenými listy, které mohou být od stříbřité barvy až po svěží zelenou.

Na skalky se velice často vysazuje hvozdík péřitý (Dianthus deltoides), stálezelený hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus) a hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), který jako jeden z mála snese kyselou půdu. Můžete ho snadno využít v kombinaci s jinými kyselomilnými druhy, třeba ve vřesovištích. Ke krásným druhům patří například hvozdík alpský (Dianthus alpinus) a hvozdík japonský (Dianthus japonicus). Pozoruhodný je i Knapův hvozdík (Dianthus knappii), díky svému žlutému zbarvení.

Vysoké hvozdíky zdobily už zahrádky našich babiček

Nejvíce oblíbený pro pěstování v záhonech je hvozdík bradatý (Dianthus barbatus), který se u nás pěstuje jako dvouletka. Díky svému výraznému vzhledu a nenáročnému pěstování je stále častěji k vidění na mnoha zahrádkách venkovského stylu. S oblibou se jako letničky k řezu pěstuji druhy hvozdíku čínského (Dianthus chinensis) a hvozdíku karafiátu (Dianthus caryophyllus).

Co hvozdíky potřebují

Pěstování není nic složitého. Stačí, když rostlinám dopřejete dostatek slunce a prokypřenou písčitou zeminu, která je obohacena vápnem. Karafiáty nevyžadují ani častou zálivku. Dokonce lépe reagují na sušší půdu než na přemokření.

Do záhonů je můžete vysazovat v období od dubna až do konce června. V případě, že si vyberete jednoletky, je lepší je zasadit nejprve do skleníku, a to už od února do března. Vysoké karafiáty není od věci během vysokého květu zpevnit vhodnou oporou, aby se jim neohýbaly nebo nezlomily stonky. V zimním období rostliny přikryjte chvojím. Jednoletky můžete po sběru semen zlikvidovat. Dvouletkám vyrostou první rok nejprve šedozelené lístky a většinou vykvetou až další rok.

Trvalky si můžete namnožit

Nejsnadněji se hvozdíky množí dělením trsů na jaře nebo až po odkvětu. Využít můžete buď hřížení, při němž výhony po odkvětu rozložíte, přiháčkujete k zemi a pak zasypete lehčí zeminou tak, aby vrcholek vyčníval. Jakmile dojde k zakořenění sazenice můžete je oddělit. Hvozdík lze také po odkvětu množit i řízkováním nebo ze semen.

Zdroje: www.floranazahrade.cz, www.abecedazahrady.dama.cz, www.pestik.cz