Po sklizni potřebují rostliny jahodníku hlavně intenzivní regeneraci. Proto všechny trsy pečlivě okopeme a odplevelíme, prokypříme i silně ušlapané meziřádky. Jahodník vysiluje i tvorba dceřiných odnoží, proto je nejlepší všechny šlahouny odstříhat. Nikdy je netrháme ručně, protože hrozí poškození srdíčka.
Jahodník často napadá bílá nebo fialová skvrnitost, takto postižené listy musíme odstranit. Nejlepším řešením je listy pokosit, pečlivě vyhrabat a spálit. Vyčištěné rostliny doporučuji ošetřit ochranným postřikem proti houbovým chorobám. Důležitým krokem je i přihnojení. Můžeme použít minerální i vodorozpustné hnojivo, které pravidelně přidáváme po celou dobu vegetace.

Nova výsadba pro bohatou úrodu

Nesmíme zapomínat, že jahodník není dlouhověká plodina. Pokud ho pěstujeme déle než tři roky, rostliny velmi zřetelně ztrácejí na kvalitě, sklizeň není tak bohatá a plody jsou menší. Rostliny také podléhají mnohým chorobám a samy vymírají. Proto je třeba každým třetím až čtvrtým rokem jahodárnu kompletně obměnit. Vysazovat vlastní sazenice nedoporučuji, pro další úspěšné pěstování je vhodnější vysazovat novou uznanou a certifikovanou sadbu. Každoročně se totiž v sortimentu objevují nové odrůdy, většinou vyšlechtěné na vyšší odolnost vůči houbovým chorobám, zajímavé jsou i chutí, trvanlivostí, tvarem a barvou.

Jak postupovat při výsadbě jahodníků?

Rostliny pro výsadbu musí být svěží, proto by měly být před sázením umístěny v chladnu. Pokud sazenice zavadnou jen mírně, nevadí to, namočíme–li je, snadno se vzpamatují. Ale pozor: sazenice se v žádném případě nesmí zapařit, takové rostliny po výsadbě odumírají. Přepravku, ve které sazenice přenášíme, zakryjeme vlhkou textilií, aby rostliny zbytečně neosychaly. Kořenům nejvíce škodí přímé sluneční paprsky.

  • Při sázení použijeme sázecí lopatku, aby byly vyryté jamky dost široké a mohli jsme do nich kořeny dobře rozprostřít (nesmí být ohnuté nebo dokonce obrácené vzhůru), pak je zasypeme půdou, kterou důkladně přimáčkneme. Správně zasazená sazenice by neměla jít vytáhnout, pokud ji uchopíme za listy.
  • Pro hloubku zasazení platí zásada, že sazenice mají být stejně hluboko, jako rostly u mateřské rostliny. Krček má být asi 1 cm pod povrchem (počítejme s tím, že po zalití se půda slehne). Při mělkém vysazení rostliny krní, protože nemohou vytvářet další hlavní kořeny, při hlubokém vysazení zase mladé listy rostlin špatně narůstají a živoří do doby, než krček proroste k povrchu půdy.
  • Rostliny vysazujeme vždy za chladu, tedy buď navečer, nebo za podmračeného počasí, nejlépe před deštěm nebo po něm. Po výsadbě sazenice důkladně zalijeme.

Výsadba do netkané textilie

Ještě v nedávné době byla pro výsadbu jahodníku používána černá fólie z PVC, v poslední době ji častěji nahrazuje černá netkaná textilie. Výhodou tohoto materiálu je především jeho lehkost, propustnost vody (takže na rozdíl od fólie z PVC po zálivce či dešti nevznikají na jejím povrchu kaluže) a v neposlední řadě oceníme i snadnou manipulaci s netkanou textilií při zakládání záhonu. Tento materiál také zabraňuje znečištění plodů od zeminy, a protože jeho povrch rychle osychá, snižuje se i znehodnocení plodů hnilobou. Textilie také velmi dobře absorbuje sluneční paprsky, půda se tudíž více prohřívá a díky tomu plody rychleji dozrávají. A ze všeho nejvíc určitě oceníme, že položení textilie nám ušetří obtížnou okopávku a pletí. I odstraňování šlahounů je značně jednodušší, protože nové odnože nemohou na textilii zakořenit, takže je stačí jednoduše zdvihnout a odstříhnout.

Jahody nikdy nesázíme na záhon, kde jsme je letos či loni pěstovali!

Při tomto způsobu pěstování je však prvořadá důkladná příprava pozemku před sázením. Použijeme výživnou kompostovou zeminu, kterou dobře odplevelíme. Na připravený záhon položíme textilii, kterou na okrajích buď zahrneme zeminou, nebo ji připevníme speciálními kolíky. V době sklizně můžeme po fólii pohodlně chodit.

Rozestupy pro pohodlný sběr

Pro výsadbu se nejčastěji používá textilie v šířce 160 cm. Jahodníky sázíme do řádků vzdálených od sebe 70–80 cm a jednotlivé sazenice pak 30 cm od sebe. Tento spon umožňuje pohodlný sběr s dostatečně širokými pracovními uličkami.

V textilii pak ostrým nožem nebo nůžkami prořízneme otvory nejlépe ve tvaru kříže na vzdálenost sazenic. Otvory by měly být tak veliké, abychom mohli jahodníky pohodlně sázet lopatkou i s případným kořenovým balem.

Frigo sadba: z lednice na záhon

Jedním z nejlepších řešení pro výsadbu je frigo (chlazená) sadba. Takovou sadbu získáváme z rostlin sklizených v době vegetačního klidu (nejlépe koncem října až začátkem listopadu). Rostlinám odstraníme listy tak, že zůstane pouze listové srdíčko s kořenovým krčkem a s kořínky, a takto připravené jahodníky uložíme do polyetylenových sáčků a uskladníme je v chladírenských boxech při teplotě 1 až 2 °C, kde přečkají velmi dobře do doby výsadby. Před výsadbou teplotu postupně zvyšujeme, aby přechod z nízkých zimních teplot do teplot letních nebyl příliš prudký. Frigo sadbu vysazujeme na záhony od dubna do července. Výhodou je, že sazenice vzhledem k mohutnému kořenovému systému koření velmi brzy po výsadbě a vytvářejí velké množství květních základů pro sklizeň již v roce výsadby, ale i v dalším roce.

Zajímavé odrůdy pro novou výsadbu

  • Rosie je raně dozrávající odrůda s velkými lesklými plody. Dužnina je středně červená s výraznou dutinou uprostřed plodu.
  • Honeoye je raně dozrávající odrůda, plod je středně pevný až pevný, středně velký, rovnoměrně tmavě červeně zbarvený. Odrůda by měla mít vysokou odolnost proti plísni šedé, je vhodná pro přímý konzum a mražení.
  • Elsanta je poloraná odrůda holandského původu. Na rozdíl od většiny jiných odrůd má až dvojnásobný obsah vitaminu C (v průměru ročníků je to 75 mg%). Spolehlivě plodí v nižších i středních polohách, přestože původně byla doporučována jen pro teplejší oblasti. Není náchylná k plísni šedé, ale zato je velmi náchylná k fytoftoře kořenového krčku. Podmínkou vysokých a stálých výnosů je proto zdravá sadba, ošetřená proti fytoftoře. V zahraničí je tato odrůda často používána pro přirychlování. Přestože Elsanta nepatří mezi odrůdy nejnovější, je výjimečná především svými spolehlivými každoročními vysokými výnosy.
  • Prima patří mezi nové odrůdy v sortimentu. Dozrává raně, plod je středně pevný, mírně zploštělého tvaru, rovnoměrně červeně zbarvený. Odrůda by měla mít vyšší odolnost proti plísni šedé. Je vhodná do vyšších poloh, protože díky pozdějšímu nástupu do květu netrpí pozdními mrazíky. Je to mimořádně úrodná odrůda.
  • Frikonsa je stará německá odrůda náleží k těm pozdně dozrávajícím. Patří mezi špičku v sortimentu. Její plody jsou velmi tmavé, lahodné chuti a vůně. Jejich šťáva intenzivně barví.