Za časného jara je třeba nechat půdu na zeleninových záhonech alespoň na čas odkrytou, pokud hodláte sít, a nikoli vysazovat předpěstované sazeničky. Vyšší vrstva mulče může navíc bránit prohřátí půdy, pokud se tedy nejedná o nastýlku kompostem.
V průběhu dubna se však vyplatí vypletou, nakypřenou a zavlaženou půdu zamulčovat. Položit novou nastýlku kolem mladých sazeniček a doplnit ji v trvalkových či bylinkových výsadbách.
Nastýlka efektivně brzdí odpařování vody, tudíž stačí méně zalévat. Střídání deště a slunce nevytvoří na povrchu půdy škraloup, který pak nemusíte okopávání rozrušovat. Organický mulč se postupně rozkládá a půdu obohatí o živiny, a především podporuje v práci užitečné půdní mikroorganismy a chrání je – díky nim bude půda dlouhodobě úrodná a zdravá.
Ovšem nejen neviditelné drobotině prospívá – žížaly si nastýlku, zvláště pokud se jedná o čerstvou trávu, zatahují pod půdu a tím ji za vás šetrně, a přitom velmi účinně prokypří.
Čím nastýlat? Zdroje najdete i na své zahradě
Nejpřirozenějším mulčem je listí. Můžete ho využít mezi keři drobného ovoce, pod jahodníky, v okrasné zahradě i v zeleninových záhonech. Použít lze jakýkoli druh kromě listí ořešákového, které obsahuje látky brzdící růst, dokud se samo nerozloží.
Na jaře a v létě nebývá nouze o posečenou čerstvou trávu. Na rozdíl od vzdušného listí ji nastýlejte jen v tenké vrstvě, kolem 2 cm ve slehlé a 5 cm v načechrané podobě, a postupně ji podle potřeby doplňujte. Při rozkladu mírně hřeje, proto první travičku přihoďte teplomilné zelenině, kterou v průběhu léta i přihnojí. Obdobně můžete využít jakýkoli plevel bez zralých semen. Pokud vás trápí slimáci, nechte trávu nejprve proschnout a až poté záhony zamulčujte.
V trvalkových výsadbách a mezi keři je stále oblíbenější štěpka. Výtečná je ovšem i na cestičky v zeleninové zahradě – zvláště štěpka pocházející z opadavých listnáčů je univerzální materiál, který nevadí ani zelenině. V počáteční fázi rozkladu půdu sice ochuzuje o dusík (obsahuje převážně uhlík a mikroorganismy, které ji rozkládají, si musí chybějící dusík doplnit z jiných zdrojů), ale tento efekt snadno vyrovnáte zálivkou obohacenou výluhem z kopřiv nebo drůbežího trusu.
V dalších fázích rozkladu již štěpka půdu naopak obohacuje a účinně podporuje tvorbu humusu. Můžete si ji sami vyrobit z větví z prořezávek. Výtečným zdrojem štěpky jsou listnaté stromy pěstované na způsob pařezení – když je u země seříznete v době, kdy kmen dosahuje průměru nejvýše 15 cm, budou ochotně obrážet mnoha novými výhony.
Nejvýkonnější jsou v tomto ohledu lísky a vrby, skvěle však obráží i další listnáče. Malé elektrické štěpkovače jsou levné, ale pomalejší a zvládnou jen tenčí větve. Výkonné motorové (vzácněji i poháněné elektřinou) si můžete i zapůjčit.
Tip
Nastýlka brzdí růst plevele, ale zcela ho nepotlačí, zvláště pokud je vytrvalý a znovu a znovu obráží. Plecím očkem či motyčkou ho však lze podseknout i pod mulčem, nebo ho včas vyrýpněte.
Zdroj: časopis Receptář