obrázek z archivu ireceptar.cz

Jak chránit květy ovocných stromů před mrazem?

Právě v době květu ovocných stromů téměř každoročně hrozí pozdní mrazíky. Dokáží rozkvetlé stromy, které slibují bohatou úrodu, takřka během jedné noci spálit. Jak můžeme budoucí úrodu ochránit?

Květy jsou na mráz velmi citlivé jak ve stadiu poupat, tak v plném květu. Namrzlé květy mají nejprve nažloutlé, později až hnědé vybarvení. Když namrzlé okvětní lístky opadají, zůstanou pouze prázdné kalichy bez zárodků mladých plodů. Nedozírné škody po přejití pozdních mrazů se projevují nejen u třešní, ale také u meruněk, jabloní, hrušní, slivoní a dalších ovocných stromů.  

Mrazíky škodí i kvetoucím jahodám

Mráz může poškodit i květy jahodníku, typickým projevem je zčernání středu květů, což způsobí menší tvorbu plodů. A pokud ještě jahodník nekvete, ale už má mladé listy, může náhlý mráz poškodit i je, listy pak od okrajů zaschnou, kroutí se, až vadnou. Vzhledem k tomu, že jahodník na rozdíl od ovocných stromů nakvétá postupně, část úrody bývá přece jen zachráněna.

květ jahodníkukvět jahodníkuAutor: Archiv ireceptar.cz

Velmi citlivé na mráz jsou i mladé sazenice salátu, majoránky, brambor, rajčat, okurek, jakonu a dalších rostlin. Poškození se opět projevuje tmavnutím listů na okrajích a zasycháním.

Pokud je předpověď počasí nepříznivá a hrozí výskyt mrazíků, je vhodné jahodník (i jiné citlivé plodiny) alespoň částečně zakrýt bílou netkanou textilií, kterou na porostu ponecháme až do oteplení. Ovocné stromy ovšem textilií jednoduše zakrýt nelze, proto je nutné využít jiné postupy.

Ochrana stromů před namrznutím: vykuřování i mlžení

  • Originálním, už našimi předky používaným způsobem ochrany stromů před mrazem je odpařované vody. Při nebezpečí pozdních jarních mrazíků (do –2 °C) rozestavíme okolo rozkvetlých stromů nádoby s vodou. Odpařující se voda vytvoří jakousi mlhu, která je schopna slabý mráz skutečně zvládnout.
  • Další možností je dýmování. V oblastech, kde je spalování dovoleno, je tento způsob ideální. Pod stromem zapálíme hromádku větví a teplý kouř pak dokonale ochrání květy před namrznutím. Protože nejchladněji je mezi pátou a šestou hodinou ranní a tudíž právě v té době hrozí největší nebezpečí namrznutí, doporučuji zapálit hromádku klestí už pozdě v noci. Aby se vytvořil hustý dým, je dobré klestí před zapálením navlhčit.
  • Další (poněkud účinnější) možností je lehký postřik stromů v okamžiku, kdy jsou hlášeny teploty pod nulou. Voda ulpí na květech a letorostech, čímž utvoří velmi účinný ochranný film a květy jsou tak alespoň krátkodobě ochráněny před zmrznutím. Podmínkou je mít k dispozici postřikovač s vhodnou tryskou, která dokáže vytvořit jemnou mlhu tak, aby voda nestékala ze stromů, ale ulpěla na květech i letorostech.

zmrzlé květyzmrzlé květyAutor: Archiv ireceptar.cz

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Pozor na to, že u třešní mohou být příznaky zmrznutí květů zaměněny s nedostatečným opylením.

Pro zvýšení účinnosti postřiku přidávali naši předkové do vody valeriánské kapky (výtažek z květů kozlíku lékařského). Kozlík zvyšuje odolnost rostlin vůči chladu.  V současnosti existují i speciální přípravky pro tento účel, například postřik Champion 50 WP, který se prodává ve formě prášku. Nejprve jej smícháme s vodou v doporučené koncentraci a poté roztok stříkáme přímo na květy. Pokud teplota klesne k bodu mrazu, postřik vytvoří tzv. „ledové jádro“ na květech a na ošetřených částech stromu vznikne ochranný film, který brání mrazu, aby poškodil či dokonce zcela zničil květy.

Citlivé letorosty jehličnanů

Pozdní mrazíky mohou poškodit i okrasné jehličnany, především smrky. Brzy na jaře totiž začínají vyrůstat na koncích větví první výhonky, které mohou v důsledku mrazu uhynout. Jehličnan to oslabí, protože musí znovu začít s tvorbou nových výhonků. K ochraně jehličnanů můžeme použít stejné ochranné postupy jako u stromů ovocných.  

Akční letáky