Většina volně rostoucích i pěstovaných rostlin může být napadena některou z mnoha známých (i zatím nepoznaných) virových onemocnění. Vážná poškození způsobují zvláště u vegetativně rozmnožovaných a vytrvalých rostlin. Po houbových chorobách (mykózách) patří virózy k ekonomicky
nejzávažnějším chorobám a u některých plodin je dokonce předčí.

Skrytá nákaza

Virová onemocnění se přenášejí vegetativním množením
(roubováním, očkováním), hmyzem (zejména mšicemi) a dokonce pylem.

Virové onemocnění se v napadené rostlině rozvíjí většinou pomalu a jeho škodlivé příznaky se projevují až delší dobu po jejím napadení. V té době je již snaha léčit rostlinu většinou marná, tím spíše je zbytečné zasahovat proti přenašeči choroby.

Mnohdy se napadení ani časem neprojevuje žádnými viditelnými příznaky, právě takovéto skrytě napadené rostliny však mohou být zdrojem infekce pro citlivější odrůdy a druhy, které již na rozdíl od přenašečů onemocnění podlehnou.

Mezi nejznámějších virové nebo virům podobné choroby, které napadají pěstované ovocné druhy, patří:

  • šarka švestek
  • virové neštovice slivoní (PPV)
  • virová mozaika jabloní
  • virová chlorotická skvrnitost listů jabloní
  • infekční gumovitost jabloní
  • červenohnědá kroužkovitost jabloní
  • virová kaménkovitost hrušní

Prevence a opatrnost, jediné dostupné léky

V pěstitelské praxi zatím neexistují žádná ekonomicky dostupná účinná antivirotika. Abychom tedy zabránili nakažení rostliny, musíme virózám předcházet.

  • Základem nepřímé ochrany je nákup zdravého výsadbovéhomateriálu.
  • Je třeba vybírat vhodné, méně citlivé odrůdy.
  • Velmi důležitá je i optimální ochrana proti hmyzím přenašečům.

Je napadené ovoce zdravotně závadné?

Pokud je mi známo, tak virové choroby rostlin nejsou přenosné na člověka. Pokud se virové onemocnění na rostlině i na plodech neprojevuje žádnými viditelnými příznaky, plody napadených rostlin nejsou pro člověka o nic více
závadné než plody ze zdravých rostlin.