Dospělí brouci jsou na zahradě užiteční, ale jejich starší larvy, drátovci, mohou často při přemnožení, zejména na jaře a na podzim, poškozovat klíčící semena, vzcházející rostliny (obilí, kukuřici, luskoviny, zeleninu apod.), v průběhu vegetace i hlízy brambor, bulvy řepy nebo kořeny kořenové zeleniny, zejména v suchých obdobích. V hlízách vyžírají povrchové otvory, často však do nich vnikají i hluboko, kde vytvářejí četné úzké chodbičky vyplněné výměšky. Po zvýšení vlhkosti půdy většinou hlízy opouštějí.
Larvy kovaříků žijí v půdě po několik let
Jak mít drátovce pod kontrolou?
Přezimující brouci se objevují obvykle v dubnu nebo v květnu. Jsou štíhlí, 6–10 mm dlouzí, hnědočerní až černí. Je pro ně typické, že se dokáží vymrštit z pozice na hřbetu rychlým prohnutím těla za slyšitelného cvaknutí. Žijí většinou skrytě v trávě, pod hroudami nebo rostlinnými zbytky. Mnohé najdeme na květenství mrkvovitých rostlin.
kovařík obilní (Agriotes lineatus)
Od druhé poloviny května kladou samičky do půdy až 160 vajíček. Pro kladení vajíček upřednostňují travní a víceleté porosty. K vývoji larev je nutná dostatečná vlhkost půdy, jinak vajíčka a mladé larvy zasychají, starší larvy se v době sucha (a na podzim po ochlazení) přemísťují do větší hloubky. Během roku mají dvě aktivní fáze – první trvá od dubna do poloviny června a druhá od poloviny září do poloviny října. V závislosti na druhu dorůstají (než se zakuklí) během 3–5 let do velikosti 2,5-3 cm. Přezimují v hlubších vrstvách půdy (až do 60 cm) a do horizontu ornice se vracejí teprve v dubnu až v polovině května (když je teplota půdy alespoň 8 °C) následujícího roku.
Drátovci na bramborách
Brambory okusují larvy kovaříka obilního (Agriotes lineatus), kovaříka tmavého (Agriotes obscurus), kovaříka locikového (Agriotes sputator) a dalších druhů kovaříků.
Silnější požerové škody na kořenech a hlízách působí především larvy od 2. roku vývoje. Po odumření kořenů při dozrávání brambor zůstávají drátovcům jako jediný zdroj potravy hlízy. Počet vykousaných chodeb je proto tím větší, čím déle jsou hlízy ponechány v půdě a čím větší je sucho. Náhlé sucho může rozsah škod ještě výrazně zvýšit, protože se larvy nestačí dostatečně rychle stáhnout hlouběji, kde je větší vlhkost a zavrtají se do hlíz.
Drátovce přilákají i starší a nekvalitní hlízy brambor
Návnady na drátovce
Na zahrádkách, kde se úzké obdělávané záhonky se zeleninou a bramborami střídají s trávníkem a trvalkami, je skoro nemožné se drátovců úplně zbavit, protože se mohou z trávníku přesunovat na obdělávanou plochu. Abychom jejich přesun na jaře na pěstovanou zeleninu a brambory omezili, můžeme jejich počty snížit chytáním na návnady. Na kraj záhonů sousedících s trávníkem zahrabeme do hloubky 5–15 cm kousky mrkve nebo rozpůlené brambory napíchnuté na hůlce a jednou za dva až tři dny návnady zkontrolujeme a drátovce vysbíráme. Jako návnadu můžeme také použít i hrst naklíčené pšenice (klíčky dlouhé 0,5 až 1 cm), kterou zahrabeme do hloubky 10 cm a označíme kolíkem. Drátovci po ochlazení na podzim putují do hlubších vrstev půdy a na jaře vylézají k povrchu a jsou aktivní až teplota půdy přesáhne 8 °C!
Drátovci škodí nejvíce na jaře a v létě, proto můžeme většímu poškození brambor a kořenové zeleniny předejít hlavně časnější sklizní. V chladnějších polohách toho docílíme pěstováním raných a velmi raných odrůd s případným předklíčením sadby.
Chemická ochrana
Přímá chemická ochrana se používá před výsevem (výsadbou) plodin pouze při kalamitním přemnožení. K moření raných brambor je do 6. 11. 2018 povolen k moření před výsadbou přípravek Monceren G s účinnou látkou Imidakloprid.
Škody způsobené drátovci také částečně omezuje cílená aplikace dusíkatého vápna po výsadbě. Je nutno připomenout, že dusíkaté vápno není jenom hnojivo, ale i biocid, to znamená látka používaná k hubení, tlumení nebo omezování růstu škodlivých organismů. Pokud je použijeme pozdě, může poškodit i vysázené brambory, pokud brzy (nebo za chladu, do suché půdy či je jen tak rozhodíme po povrchu), drátovcům neublíží. Podmínkou dobré účinnosti je tedy teplé jaro, dostatečně vlhká půda a časný výskyt drátovců. Pokud nejsou tyto podmínky zajištěny, účinek ochrany je minimální.
Granule dusíkatého vápna tedy rozhodíme nejpozději 2 týdny před vzejitím brambor v dávce 30–50 g/m2 (0,3–0,5 t/ha) na nižší hrůbky (optimálně po výsadbě přiválené) a zapravíme je do půdy okamžitým nahrnutím vyšších hrůbků. Je třeba připomenout, že na dusíkaté vápno je citlivý pouze kovařík obilní, méně pak kovařík tmavý, kovařík locikový a další druhy kovaříků. Stupeň účinnosti proti drátovcům se v průměru čtyřletých pokusů s dusíkatým vápnem pohyboval okolo 23 % (0-63 %).
Na pozemku, kde plánujete výsadbu, můžeme bez rizika poškození brambor dusíkaté vápno preventivně zapravit do půdy (nejlépe rotavátorem) již na podzim. Účinnost bude záviset na podmínkách – tedy aby půda, do které dusíkaté vápno zapravíme, byla ještě dostatečně teplá a vlhká a drátovci byli v horní vrstvě půdy.
