V kompostéru
Plastové nebo dřevěné kompostéry lze pořídit v různém provedení i velikosti. Stačí je postavit na zahradu, a jsou připraveny k použití. Výhodné je pořídit si hned dva, jeden plníme, ve druhém již naplněném kompost zraje. Nakonec kompostér otevřeme z boku a kompost snadno vybereme.
Výhodou kompostérů je, že drží materiál pohromadě a teplo, které tlení provází, tak snadno neuniká. Díky tomu snáze dosáhneme horké fáze zrání, při které teplota stoupne až na 65 °C a zlikviduje životaschopná semena i oddenky plevelů a zárodky houbových chorob. Abychom optimálního zrání dosáhli, je však třeba kompostér správně plnit. Ideální je směs tří čtvrtin suchých materiálů (listí, štěpky, pilin, slámy, papíru) a čtvrtiny či nejvýše třetiny zelených materiálů, bohatých na dusík (trávy a plevele, zvířecího trusu, většiny zbytků z kuchyně). V létě bývá přebytek trávy, na podzim listí. Pokud však trávu necháme předem proschnout, poslouží jako suchý materiál. Rovněž si můžeme uschovat podzimní listí ve vzdušné ohrádce a na jaře ho využít k mísení s trávou.
Které materiály na kompost nepatří?
V ohrádce
Na větší zahradě bývá ke kompostování tolik odpadu, že bychom potřebovali celý zástup kompostérů. Než se materiál slehne, zabere mnoho prostoru. Vyplatí se tedy spíše prostornější ohrádky, které rovněž drží materiál pěkně pohromadě. Mezery mezi latěmi či prkny mohou být výhodou (přispějí k provzdušnění) i nevýhodou (materiál jimi vypadává, je třeba přidat pletivo). Je pravda, že pokud je kompost dobře namíchaný, bude pěkně zrát i v ohrádce bez mezer. Stejně jako u kompostérů se vyplatí mít ohrádek k dispozici více – nejjednodušší je vytvořit jednu opravdu velkorysou, podlouhlou s přepážkami. Odklopná nebo vysunovací přední stěna usnadní případné přehazování a poté vykládání hotového kompostu.
Na hromádce
Pokud nemáme připravenou ohrádku a kompostér je pro zahradu příliš malý, můžeme kompostovat i na hromadě. Měla by být nejvýše metr vysoká, metr a půl široká, dlouhá může být libovolně. Nevýhodou je, že při okrajích nebude rozklad probíhat tak rychle jako uvnitř. Hromadu je proto vhodné občas přeházet tak, aby se okrajové části dostaly dovnitř.
Otočný kompostér
Je nutné kompost přehazovat?
Přehazování kompost provzdušní, a urychlí tak jeho zrání. Ideální je kompost přeházet každý měsíc, postačí i jednou či dvakrát v průběhu zrání. Od podzimu do jara však přístupný kompost, ve kterém může spát ježek, ponecháme v klidu. Zimní přehazování navíc vede ke zbytečným ztrátám tepla. Pokud je kompost dobře založen, uzraje i bez přehazování, jen za delší čas. A na jeho okrajích mohou zůstat nerozložené kousky.
Ovšem pokud si přejeme zlikvidovat semena plevelů a zárodky chorob při takzvaném horkém kompostování, kromě vhodné skladby materiálů tomu velmi napomůže i častější přehazování – v prvních dvou měsících jednou týdně. Bakterie totiž v této fázi spotřebují spoustu kyslíku. V další fázi stačí překopání jednou za dva týdny. Existují otočné kompostéry, ve kterých materiál provzdušníme otáčením. Ušetří nám práci a dobře pracují i v zimě. Nemají však kontakt s půdou, zrání proto urychlí, pokud přidáme kompostový startér nebo trochou surového kompostu (viz níže), který je na žádoucí mikroorganismy velmi bohatý.
Směs pro horké kompostování
Za jak dlouho uzraje?
Kompost může být zralý za půl roku (při optimálním postupu) nebo za rok. Plně zralý kompost má tmavou barvu, je jemný a kyprý. Poslouží jako vynikající pěstební substrát, který lze použít samotný nebo ho smísit s pískem či perlitem. Na rozdíl od kompostu surového se hodí i pro výsevy. Surový ještě není rozložený zcela, obsahuje větší kousky materiálu. Poslouží jako účinný startér nového kompostu, a pokud jím zamulčujeme záhony, pohnojí je a oživí, podpoří půdní život a tvorbu humusu.
Zalévání kompostu
Zalévat či zakrývat?
Kompost by měl být mírně vlhký – suchý nebude zrát, příliš mokrý bude hnít bez přístupu vzduchu. Z přiměřeně vlhkého kompostu v dlani vymáčkneme pár kapek tekutiny. Pokud je příliš suchý, můžeme ho zavlažit. Když hojně prší, je výhodné kompost naopak zakrýt.
Co vše můžeme zkompostovat?
Veškerý odpad ze zahrady: trávu, listí včetně ořešákového, plevel, zbytky zeleniny, naštěpkované nebo nasekané větve z prořezávek. Bioodpad z domácnosti včetně dřevěného popela, papírových utěrek bez potisku, kávové sedliny, papírových sáčků. I slupky exotického ovoce lze zkompostovat, mikroorganismy, případně postřiky se rozloží a zneškodní. Zbytky jídel, zvláště masitých, patří jen do uzavřených kompostérů, aby nelákaly hlodavce.
BEZBARIÉROVÝ KOMPOST
Ani pod ohrádku, ani pod kompostér nepokládáme žádnou bariéru. Díky kontaktu s půdou se dovnitř rychleji nastěhují tvorové, kterým za zrání kompostu vděčíme: bakterie a později i žížaly, svinky, stínky, chvostoskoci a další drobotina.
Titulka Receptář září
Zdroj: Časopis Receptář
