Pivoňkové keře pro jarní krásu zahrady

Jak množit pivoňky? Dělením trsů, řízkováním, hřížením i roubováním

Pivoňky s nádhernými květy i pohlednými listy působí nejefektněji ve větším počtu, ať už lemují cestičky, zdobí záhony, nebo vyplňují různá zákoutí. Jak si můžete rostliny sami namnožit a vypěstovat nové sazenice?

Přestože je pěstování pivoněk poměrně snadné, jejich množení je zdlouhavé a než vyrostou nové rostliny, trvá to až pět let. Ovšem pak můžete zahradu zaplnit vlastními sazenicemi a zdarma ji tak proměnit v kvetoucí, voňavý ráj.

Množení bylinných pivoňek

Bylinné pivoňky jsou jedněmi z nejvděčnějších okrasných rostlin, protože za minimum péče zdobí nádhernými vonnými květy. Ty kvetou sice poměrně krátce, ale po zbytek roku růstávají na místě pěkné, tmavozelené, lesklé listy. Bylinné pivoňky lze poměrně snadno množit a získat tak rozsáhlé záhony.  

Dělení trsů

U bylinných pivoněk je v domácích podmínkách nejsnazším a nejčastějším způsobem množení dělení trsů. Rostliny dělíme ke konci vegetace (asi od poloviny srpna do poloviny září), kdy již mají většinu listů seschlých.

záhony pivoněkzáhony pivoněkAutor: Archiv ireceptar.cz

Všechny listy nejprve odstřihneme a poté celý trs opatrně vykopeme. Nikdy se z trsu nesnažíme odkopnout pouze část – při takovém zacházení rostlině poraníme pupeny, které již neobrazí a poškodíme i ztlustlé zásobní kořeny, do nichž pak snáze vnikne hniloba, která může rostlinu i zahubit.

U šetrně vykopaných rostlin odstraníme z kořenů zeminu a odřízneme jednotlivé sazenice. Každá nová rostlina by měla mít alespoň tři pupeny a minimálně jeden ztlustlý kořen (čím více kořenů, tím více má sazenice zásobních látek do začátku růstu a dříve a bohatěji nakvétá).

Řezné rány zasypeme práškem z dřevěného uhlí, který ránu dezinfikuje, ošetřené rány necháme jeden až dva dny zaschnout. Teprve potom sazenice sázíme.

Kořenové řízky


Další, ale zdlouhavější způsob množení bylinných pivoněk využívá kořenovými řízky.

  • Používáme silné kořeny bez oček, které nařežeme na asi deseticentimetrové kusy.
  • Rány opět zasypeme práškem z dřevěného uhlí, necháme je jeden až dva dny zaschnout a v kolmé poloze je zasadíme ve skleníku nebo pařeništi do lehkého, vzdušného substrátu (např. písek, perlit, zemina v poměru 3:1:1) asi 4 cm hluboko.
  • Substrát udržujeme stále mírně vlhký.

pivoňkapivoňkaAutor: Archiv ireceptar.cz

Množení dřevitých pivoňek

Dřevité pivoňky jsou v zahradách méně časté a na pěstování jsou o trošku náročnější, nežli druhy bylinné. Působí zde ovšem velmi atraktivně a stojí za to si rostliny také namnožit.


Dělení trsů

Dřevité pivoňky je možné množit dělením trsů pouze u rostlin keřového vzrůstu, jejichž větve byly při sázení zapuštěny hlouběji do země a pustily své vlastní kořeny.

  • Stejně jako u bylinných pivoněk opatrně vykopeme celé rostliny a odstřihneme sazenice, které by měly mít alespoň 2–3 větve s dostatečně vyvinutými kořeny. Mateční rostlině by mělo zůstat minimálně 5–6 výhonů.
  • Rány ošetříme a necháme je den zaschnout. Poté je vysadíme.

Hřížení

  • Jednotlivé větve ohneme, připevníme je k zemi (např. ohnutým drátem) a přihrneme zeminou.
  • Když asi po dvou letech výhony zakoření, můžeme je odhrabat a odříznout.
  • Také je možné zahrnout celý spodek rostliny asi 15–30cm vrstvou zeminy (podobně jako když zasadíme při výsadbě sazenice hlouběji do země), čímž docílíme zakořenění většího množství větví najednou. Poté postupujeme stejně jako při dělení trsů.

pivoňkapivoňkaAutor: Archiv ireceptar.cz

Řízkování

Ani množení stonkovými řízky není u žádného typu pivoněk lehké a procento zakořeněných řízků je poměrně malé, s čímž je třeba počítat.

  • Řízky odebíráme krátce před kvetením nebo ke konci vegetace (srpen až začátek září).
  • Sázíme je do skleníku či pařeniště do čistého písku nebo perlitu, který udržujeme stále vlhký.

Roubování

Dřevité pivoňky lze roubovat na kořeny především bylinných druhů, u kterých můžeme získat relativně dostatečné množství podnoží (používají se hlavně kořeny pivoňky čínské).

  • Kořeny by měly být asi 10 cm dlouhé, kolem 2 cm v průměru, důkladně omyté a dezinfikované, například slabým roztokem hypermanganu.
  • Rouby musí být silné, s jedním až dvěma očky a zkrácenými listy nebo bez listů.
  • Roubujeme na klín nebo do rozštěpu, ovážeme roubovací páskou, zatřeme štěpařským voskem a roubovance zasadíme do hlinitopísčitého substrátu v poměru 1:3.

Roubujeme ke konci srpna až do začátku září, kdy ještě stačí roubovance zakořenit; pokud máme k dispozici mírně vytápěný skleník, můžeme roubovat i na zimu. Roubování už je ovšem úkol spíše pro zkušeného pěstitele.

Akční letáky