Babkou

Otec pracoval s kosou celý život a naklepával ji pravidelně snad každý rok před sezonou. Když přišel čas, naučil to i mne. Dnes sice kosu nenaklepávám nijak často, protože na chalupě máme sekačku, ale někdy přece.

Do špalku tam mám natlučený kovový klín s mírně oblou hlavou, špalek je postavený u lavice tak, že když si na ni sednu obkročmo, svírám ho mezi koleny.

Kosu na vrchol kovového klínu přiložím ostřím k sobě a kladívkem se snažím klepat tak, jako bych chtěl při každém úhozu ostří roztáhnout (jakýmsi skluzem), a sice šikmo a pouze jedním směrem (třeba vlevo). Tak postupuji úhoz vedle úhozu po celé délce ostří.

Pak kosu obrátím a celé to zopakuji (opět týmž směrem – to je důležité).

Nakonec kosu důkladně přebrousím ručním karborundovým brouskem.

František Marek, Praha

Naklepávačem

Také nejsem příznivcem bručivých strojů, které trávník posekají dokonale, ale s rámusem. Ale k věci: Naklepávat kosu nemusí být problém. Běžně lze sehnat naklepávač kosy či srpu.

Naklepávač upevníme do širšího špalíku, přisedneme, vezmeme do jedné ruky kosu a vložíme ji mezi zvolenou kovovou čepičku nasazenou na naklepávač.

Druhou rukou pak kladívkem poklepáváme čepičku, která dosedá na ostří kosy. Pomaličku kosou posunujeme směrem od patky kosy k její špičce.

  • Nejprve použijeme čepičku s rovným okrajem, kterou kosu naklepeme do délky.
  • Čepičkou, která má okraj směrem dovnitř vyšší, naklepeme břit kosy.

Naklepávat lze také na takzvané babce, což je kovový klín, obyčejně také upevněný do dřevěného špalíčku. Vyžaduje však správný sklon držení kosy a udržení kosy na ostré hraně babky, což může být problém. Pokud nemáme dostatečný cvik, snadno se může stát, že kosu zvlníme. To již většinou nelze napravit.

Ladislav Šustek, Radeč