Půdní mikroorganismy, roztoči, svinky, stínky a žížaly si poradí s každým organickým odpadem, s každým listem, jedno z jakého je stromu. Měkké listí lísky či lípy se rozloží dříve, tvrdé listí dubu či ořešáku, které navíc obsahuje třísloviny rozklad brzdící později, ale s tím stačí počítat a nespěchat. A pokud snad potřebujeme kompost zralý rychle, zvolíme pracnější, ale dokonalejší horkou cestu, při níž bude i ořešákové listí rozloženo do dvou měsíců.

Stejně jako ostatní listí můžeme i ořešákové buď přidávat do kompostu, nebo ho jen s trochou příměsi pro naočkování (nejlépe surový kompost, nebo kvalitní živou zeminou plnou mikroorganismů) proměnit v prvotřídní listovku. Listovka vyrobená z ořechového či dubového listí je mírně kyselá, velmi vzdušná a ideální pro kyselomilné rostliny, jako jsou zahradní borůvky a brusinky, rododendrony, azalky, vřesy. Nahradí tak rašelinu ekologickým i ekonomickým způsobem.

Je nutné ho hrabat?

Zatímco listy mnohých jiných listnáčů vytvoří na podsadbách, pokud je pod stromy máme, ideální mulčovací vrstvu, která se do jara téměř rozloží, ořešákové listí vydrží déle. Z velkého stromu je ho navíc pořádná kupa, takže pokud pod stromem pěstujeme například jarní cibuloviny, budeme muset návěj listí odstranit, aby prorazily. Ovšem můžeme tak učinit až v předjaří. Se zpracováním listí na místě, kam spadlo, účinně pomáhají slepice. Provzdušní ho, smísí se zeminou při hledání bezobratlých a listí se tak rozloží dříve. Proto bývaly kurníky i výběhy pro drůbež často chráněny korunou ořešáku, která poskytuje i ochranu před dravci. Listí navíc díky svému speciálnímu složení může posloužit jako prevence proti vnějším parazitům drůbeže. Proto se, usušené, používá i jako podestýlka. Poté, obohacené o slepičí trus, může putovat do kompostu.

Ořešákové listí poslouží také, stejně jako jakékoli jiné, jako ideální mulčovací a ochranná vrstva na zimu. Ochrání keře i trvalky, kterým nevadí zimní vlhkost. Jeho vyší odolnost vůči rozkaldu může být v tomto případě i výhodou.

Proč je listí skvělou přísadou do kompostu?

Dobře zrající kompost, který nezapáchá, vytvoříte díky míchání tzv zeleného materiálu bohatého na dusík (tráva, plevel, bioodpad z kuchyně, zvířecí trus) s materiálem hnědým, vzdušným a bohatým na uhlík – ideální je právě listí. Mísit bychom měli tři díly hnědého materiálu s jedním dílem zeleného zahradního odpadu. Kupu listí si v době, kdy je ho přebytek, můžeme přichystat i vedle kompostu a poté ho přihazovat podle potřeby. Částečně rozložené listí poslouží k provzdušňování kompostu i na jaře a v létě. A ořešákové listí poslouží k tomuto účelu stejně dobře, jako každé jiné. Pokud tvoří jen čtvrtinu kompostu, brzdící účinky se ani neprojeví.

Jedinou výjimkou, kdy běžné kompostování vhodné není, je listí napadené antraknózou. Ani v tom případě však není jediným řešením pálení nebo popelnice na bioodpad, kam se listí z mohutného stromu stejně nevejde. Pro listí stačí připravit karanténu, ve které choroba časem sama zajde na úbytě, nebo využít horké kompostování.