Chemické odstranění pařezu
Úspěšně používám dva způsoby odstraňování pařezů chemikáliemi. První počítá s okysličením dřeva a jeho pozdějším vypálením, druhý urychluje trouchnivění.
- Při prvním způsobu do zaschlého dřeva vyvrtáme podle velikosti pařezu jeden až tři otvory o průměru 15 mm a hloubce 100 mm.
- Do každého otvoru nasypeme ledek draselný nebo sodný a otvor dobře uzavřeme zátkou nebo sukem, ale tak, abychom mohli zátku později vytáhnout.
- Asi za devět nebo deset měsíců zátku odstraníme, do otvoru nalijeme petrolej nebo naftu, kterou pak zapálíme. Pařez nasáklý ledkem zvolna vyhoří i se všemi kořeny.
Tento způsob samozřejmě nemůžeme použít při likvidaci pařezů, které jsou blízko dřevěných budov či jiných hořlavých předmětů. Pozor také dáváme na suchou trávu.
chemické odstranění pařezu
Účinnější, dokonalejší a bezpečnější je způsob druhý, který lze použít téměř při každé příležitosti.
- Z řady vyzkoušených směsí se nejlépe osvědčila směs složená z 9 dílů dvojchromanu sodného, 3 dílů chloridu měďnatého, 2 dílů octanu manganatého a 2 dílů chloridu manganatého.
- Jako v předchozím případě do pařezu vyvrtáme otvory a do nich směs nasypeme.
- Po zetlení dřeva, tedy asi po roce, můžeme (ale nemusíme) trouchnivý pařez obložit třískami a zapálit.
Oba způsoby chemického odstraňování pařezů se osvědčují tam, kde je třeba šetřit fyzickou prací a kde se nezávodí s časem
František Kala, Blansko
Chemická likvidace pařezů je dlouhodobější proces.
- Při použití starší a v praxi vyzkoušené metody horní vodorovnou plochu pařezu nařízneme pilou (i motorovou) do hloubky asi pěti centimetrů (při menším průměru uděláme hloubku menší).
- Do vzniklé drážky jednou za rok nasypeme kuchyňskou sůl nebo ledek. Množství soli nemusí být velké a rozpad pařezu urychlíme tím, že drážku zakryjeme zatíženou igelitovou fólií, aby se sůl nevyplavovala dešťovou vodou.
Do dvou let jsme tímto způsobem zlikvidovali až patnácticentimetrové pařezy lískových ořechů.
Patrika Lexová, Brandýs nad Labem
Povolejte na pomoc houby!
Dávám přednost biologickému odstraňování pařezů. Netrvá zase o tolik déle, nežli chemické, a přitom ještě přináší druhotný užitek, nehledě na to, že svou zahrádku nezatížím žádnou chemií.
Na vhodná místa pařezu jednoduše nasadím hlívu ústřičnou. Násada je běžně k dostání, většinou i v praktických kolících, kter se do pařezu jednoduše vsunou. Nejlépe se jí daří na pařezech listnatých stromů, především topolů, ale poroste i jinde. Hlíva je dřevokazná houba, a tím, mjak roste, dřevo rozkládá, doslova ujídá. Přitom je výtečná v kuchyni a také je elixírem pro zdraví, posiluje imunitu, působí proti mnohým civilizačním chorobám. Na trhu se navíc objevují násady i dalších zajímavých, jedlých i léčivých druhů hub, například shi-také, které stojí za to vyzkoušet.
Lída Kocourková, Jičín
Hlíva ústřičná
Podle mého názoru nejsou neškodné chemikálie, protože každá svým způsobem negativně ovlivňuje okolní přírodu. Znám jiné řešení, neboť sama příroda si poradila s uvedeným problémem. Jedná se o dřevokazné houby. Tuto službu nám namísto chemikálie udělá jedinečná houba - hlíva ústřičná (Pleurotus ostreátus), kterou běžně dostaneme v prodejnách ovoce a zeleniny.
- Opatříme si podhoubí nebo houby hlívy ústřičné.
- Houby ve vhodné nádobě rozdrtíme s vodou na hustou kašovitou hmotu a necháme dva dny odpočívat.
- Mezitím z pařezu, který chceme odstranit, odřízneme dřevěné kolečko (ve tvaru koláče).
- Kašovitou hmotu pak naneseme na zůstatek pařezu a přiklopíme odříznutou částí, kterou k pařezu určenému k likvidaci přitlučeme hřebíkem.
- Potom se jenom staráme o to, aby pařez nezaschnul.
Za čas pařezem proroste podhoubí a objeví se první plodnice. Houba na pařezu vydrží až do úplného rozpadu dřevní hmoty.
Podotýkám, že plodnice hlívy ústřičné jsou jednoleté a rostou od jara až do zimy (hlavně však na podzim). Hojně na listnáčích, vzácněji na jehličnatých dřevinách.
Obdobné účinky jako hlíva ústřičná má na pařez určený k likvidaci václavka obecná (Armillariella mellea). Tu však pro její schopnost napadnout i živé stromy k těmto účelům použít nedoporučuji. Její úmyslné pěstování by dokonce mohlo vyústit do střetu s literou lesního zákona pro úmyslné šíření této dřevokazné houby.
Jiří Mika, Karlovy Vary