Zdroj: Časopis Receptář
Pokud nás trápí alergie na pyl, plánování zahrady by mělo začít v alergologické ordinaci. Je totiž třeba zjistit, na jaké pyly a kterých rostlin alergii máme – a to lze díky testům odhalit velmi spolehlivě. Naše zkušenost také napoví, ale nemusí objasnit vše. Můžeme mít i nepřiměřenou reakci na více rostlinných čeledí najednou, ale stěží na pyly veškerého rostlinstva. Na zahradě se pak stačí vyhnout rostlinám, které nám problémy způsobují. Návštěva lékaře je přínosná i z dalších důvodů – moderní léky mírnící projevy alergie již nezpůsobují ospalost a mohou velmi pomoci, pro organismus není neustálý alergický zánět nic přirozeného a vyčerpává ho. A i skutečná léčba, takzvaná desenzibilace vakcínami, přináší dobré výsledky – vyžaduje však trpělivost, trvá i několik let.
Vhodný je trvalkový záhon bez okrasných trav
Zahradní oáza
Alergické reakce se obvykle týkají celé skupiny, nejčastěji čeledi rostlin. A celým čeledím se poté vyplatí při osazování zahrady vyhnout. Zahradních rostlin je naštěstí obrovské množství a stále nám zbývá bohatý výběr. U rostlin, které na zahradě už máme a jež nám způsobují obtíže, je pak třeba zvážit, zda je odstranit. Většinu alergií způsobují pyly, které roznáší vítr. Drobounká pylová zrnka, často opatřená vzdušnými vaky, se s větrem šíří na kilometry daleko a zcela vyhnout se jim nelze. Na druhou stranu je ještě horší mít je přímo „pod nosem“, proti větrům plným pylu navíc pomůže i vysoký a hustý živý plot. Při případném odstraňování především vzrostlých dřevin, kterých je nám líto, vezmeme v úvahu intenzitu zdravotních potíží i délku doby kvetení – zatímco trávy kvetou průběžně po celé léto, jarní jehnědy obvykle po omezený čas.
Levandule – květy opylované hmyzem vadí zřídka Lipnice luční
Problémy dále způsobují především za suchého a větrného počasí, kdy pyl uvolňují, zatímco těsně po dešti jsou neškodné a za bezvětří nám také příliš neublíží. Mnoho alergiků zjistilo, že roušky zakrývající dýchací cesty nechrání jen proti virům, ale také proti pylům, takže i obyčejná papírová ústenka může pomoci. Škoda by také byla vzdát se ovocných stromů, na jejichž květy dochází k alergiím poměrně vzácně, byť přece. Pyl však neroznáší vítr, a tak obvykle stačí ke květům nevonět a pod rozkvetlými stromy se zbytečně nezdržovat.
Při nových výsadbách se však určitě vyplatí brát na alergii ohled, a to i při pěstování trvalek a letniček. Které rostliny způsobují potíže nejčastěji?
Trávy luční i okrasné
Alergie na pyl trav patří k nejběžnějším. Problémy způsobují většinou traviny z čeledi lipnicovitých, která je však velmi rozsáhlá. Ačkoli je přírodní květinová louka velmi pěkným a nenáročným prvkem zahrady, při tomto typu alergie vhodná není. Sekat trávy ještě před rozkvětem by neumožnilo rozkvést ani lučním květinám a louka by ztratila smysl. Podobný efekt jako louka však vytvoří i pestré a nenáročné směsi letniček nebo volné výsadby odolných trvalek, ovšem bez okrasných trav. Těch je třeba se vyvarovat také, snad jen s výjimkou nekvetoucích druhů. Problémy může způsobit také trávník, neboť i velmi nízké trávy se snaží vykvést, když zjistí, že vyrůst nemohou. Je třeba ho udržovat vskutku kratičký, nebo nahradit půdopokryvnými rostlinami.
Pomůže i nenáročný letničkový záhon z léčivek
Pelyněk a kopretiny
Trochu větší omezení přináší alergie na složnokvěté čili hvězdnicovité rostliny (Asteraceae), kam patří zástup zahradních rostlin od kopretin přes slunečnice po listopadky. Ovšem trvalek jsou tisíce, a tak lze s dobrým atlasem zahradních rostlin po ruce naplánovat od jara do podzimu kvetoucí zahradu i bez hvězdnicovitých. Pomoci může i zahradní architekt, který by se měl v okrasných rostlinách dobře vyznat. Navíc, pokud máme alergii na pyl květin, který neroznáší vítr, ale které při rozmnožování spoléhají na hmyz (kopretiny, slunečnice, astry a vůbec většina lákavě vyhlížejících, barevných květin), je naše situace vždy příznivější. I kdybychom na zahradě nějaké měli, stačí se jich nedotýkat, neošetřovat je ani k nim nečichat. Pyl však do ovzduší uvolňují jen minimálně a nebezpečí představují spíše pro neopatrného člověka alergického na hmyzí bodnutí.
Mnohem častější než alergie na celou čeleď hvězdnicovitých jsou potíže jen s jedním rodem do ní náležejícím, a to s pelyňky (Artemisia). V tom případě stačí ze zahrady vyloučit jinak užitečný a léčivý pelyněk pravý, černobýl, brothan i estragon. A dbát na to, aby se na ní nikde neuchytila příbuzná plevelná ambrozie peřenolistá (Ambrosia artemisiifolia), která je vyvoláváním alergických potíží přímo pověstná. Pochází ze Severní Ameriky, rychle se však šíří i po Evropě, především v teplejších oblastech. Dorůstá až do výšky 150 cm, kvete od konce léta do podzimu a po větru do dálek posílá miliony pylových zrnek.
Jehnědy lísky
Jehnědy a vůně
Často již na samém konci zimy začínají s časným rozmnožováním lísky, brzy se přidávají břízy a vrby. Pokud trpíme alergií na tyto pilné dřeviny, pěstovat bychom měli raději ořechy vlašské.
Nabídka stromů a keřů, včetně krásně kvetoucích, je obrovská a květy dřevin, které čekají na opylovače a nepouštějí pyl marnotratně po větru, potíže způsobují zřídka. Je pravda, že citlivé dýchací cesty mohou podráždit i silně vonící květenství šeříku, bezu či trnky. Obvykle se však nejedná o skutečnou alergii, při které si tělo tvoří proti domnělému nepříteli protilátky. A pokud si nejsme jistí, opět napoví testy citlivosti u alergologa.
ZRÁDNÉ OVOCE
Zatímco potravinové alergie mohou mít velmi závažné následky, takzvané zkřížené alergie obvykle nevyvolávají velké akutní potíže. Jsou však nepříjemné a mohou organismus dlouhodobě zatěžovat. Pokud trpíme alergií na pyl břízy a poté, co se zakousneme do jablka, nás svědí pusa, jedná se patrně právě o zkříženou alergii. Náš imunitní systém v ovoci našel cosi, co mu připomíná domněle nebezpečný pyl. Je třeba konkrétní druhy ovoce vyzkoušet – mohou nám vadit třešně, ale višně a švestky nikoli. Ve zkřížených reakcích mohou figurovat také ořechy a některá zelenina. Plodinám, před kterými nás tělo varuje, je lepší se vyhnout. a poté již problémy nezpůsobují.
logo receptář
