Klasikou je sklizené plochy důkladně zrýt – půda se provzdušní, mráz zahubí případná vajíčka slimáků a zjemní strukturu půdy. Velmi těžkým, jílovitým půdám rytí skutečně prospívá, pokud při něm půdu zároveň vylehčíme listovkou, kompostem, štěrkem nebo hrubým pískem. Rytí, mnohdy i na hloubku dvou rýčů, je rovněž vhodné na záhonech, na kterých budeme pěstovat kořenovou zeleninu - pokud si přejeme dlouhé, rovné kořeny.
Listí je ideální mulč, kterého je na podzim dostatek
Ovšem v kvalitních hlinitých a lehkých půdách má rytí patrně více nevýhod než výhod. Pro úrodnost půdy je totiž zásadní podíl humusu, který zadržuje vláhu i živiny. A ten vzniká díky miliardám půdních mikroorganismů, které pilně pracují i v zimě, pokud nejsou vystaveny mrazu. Obracení půdy jim tedy příliš neprospívá. Pokud záhony pouze vyplejeme a případně mírně nakypříme rycími vidlemi, aniž bychom půdu převraceli, a poté překryjeme mulčem, budou v užitečné práci pokračovat dál. Ze zeminy nadzvednuté vidlemi snadno vyprostíme dlouhé kořeny plevelů, ale nemusíme ji převracet – přitom ji i lehce provzdušníme. Pokud půdu potřebujeme pouze provzdušnit, stačí do ní vidle zapichovat a zakývat násadou.
Žížaly zahradnice
Zahradničení bez rytí, kdy místo převracení půdy rýčem pouze odstraníme plevel a záhon nasteleme kompostem a mulčem, spoléhá především na žížaly. Půdu provzdušní za nás – a přídavkem kompostu a mulče, jakým je kupříkladu čerstvá tráva, jejich činnost podpoříme a počet zvýšíme. S velmi těžkou jílovitou půdou si žížaly poradí hůře, ale v kvalitní, středně těžké jsou dokonalými zahradnicemi. Jako mulč poslouží listí i sláma, pod které ještě rozprostřeme vrstvu kompostu.
Na jaře můžeme zbytky mulče odhrnout, nebo je na záhoně naopak ponechat, případně nastýlku doplnit a sazenice sázet do ní. Pro setí je třeba obnažená půda, ale i pro ně můžeme ponechat jen vybraná místa a ostatní ponechat zakrytá. Obnažená půda je nejen vystavena povětrnostním vlivům a strádá, ale také vybízí plevely k tomu, aby ji rychle zacelily.
Kadeřávku nevadí chlad ani mráz, můžeme ho sklízet po celou zimu
Otužilá zelenina
Nastýlka kompostem a další izolační vrstvou velmi prospěje i záhonům dosud nesklizeným. Tedy kadeřávku, růžičkové kapustě, póru. Tuto otužilou zeleninu můžeme postupně sklízet po celou zimu; podobně i mrkev, pastinák či vytrvalý černý kořen vydrží v čerstvé půdě velmi dlouho a lze je skladovat přímo v ní, pokud nepřijdou silné mrazy. Za bezmrazých dní prospěje zimní zelenině zálivka, netkaná textilie zmírní vysušující vítr i výkyvy teplot, které jí nesvědčí, a také zadrží nenechavou lesní zvěř, která si na ní ráda pochutnává.
