Aronie neboli černý jeřáb (Aronia megalocarpa)

Keř pocházející z východu Severní Ameriky je zpravidla vysoký asi dva metry. Má vejčité listy a docela úhledné bílé květy. Uhlově černé kulaté plody dozrávají v září. Aronie je opravdu blízce příbuzná jeřábu, ba dokonce se často na jeřáb ptačí i roubuje v korunce. Stromek má ovšem výrazně silnější kmínek, protože jeřáb roste o hodně bujněji. Plody aronie jsou mírně nahořklé, ale vzhledem k obsahu rutinu hodně zdravé. V kuchyni se zavařují jako kompot nebo se suší pro přípravu čaje.

Bez černý (Sambucus nigra)

Keř či malý strom až 5 m vysoký je v naší přírodě velmi hojný. Květenství talířovitého tvaru o velikosti až 25 cm s drobnými bílými květy se objevují v červnu. Drobné dužnaté plody jsou zpočátku načervenalé, ale později typicky uhlově černé a lesklé. Bez černý považujeme za plevelnou dřevinu, nepěstujeme jej. Pro velkovýrobu (potravinářské barvivo) byly ovšem vyšlechtěny jednotně dozrávající odrůdy.

Zdroj: Youtube

Bez černý je občas využíván v kuchyni; případně v kosmetice. Květenství ve stádiu poupat se obalují v těstíčku jako řízky a smaží. Říká se jim kosmatice. Z květů lze připravit také oblíbenou šumivou, kvašenou limonádu, ze sušených čaj. Poněkud sporné je využití černých plodů, neboť čerstvé přímo z keře mají nepříjemnou chuť a projímavé účinky. Tyto však při tepelné úpravě mizí.

Brusinka obecná (Vaccinium vitis-idaea)

Jde o úhledný keřík dorůstající do 20 cm. Druh je stálezelený, listy má tuhé, vejčité. Bílé až světle růžové zvonkovité květy se objevují v červnu a červenci, někdy brusinka kvete znovu ještě na podzim. Červené plody jsou 5 až 10 mm velké, kulaté. Brusinky se ovšem probarvují i na plném slunci zdlouhavě a nevyrovnaně, proto se sklizní musíme mít trpělivost. Klasické upotřebení je brusinkový kompot. Léčivé vlastnosti se uplatní v urologických čajích. Brusinka je stejně jako kanadská borůvka rostlinou silně kyselomilnou, půdu tedy výrazně doplníme neupravenou rašelinou. Na živiny je nenáročná.

Josta (Ribes × nidigrolaria)

Jde o pozoruhodného křížence černého rybízu a angreštu. Hybridizace se zdařila v Německu před padesáti lety. Široce rostoucí beztrnný keř dosáhne výšky až dva metry. Je nevhodný pro pěstování na kmínku. Josta má bobule kulaté, v plné zralosti sytě černé, šťavnaté, bez charakteristického aroma černého rybízu. Zraje koncem června a začátkem července. Postupně dozrávající plody nabízejí opakovanou sklizeň. Do plné úrodnosti přichází až vzrostlý keř, ovšem z takového lze získat i 8 kg ovoce. Plody se hodí na koláče, lze je snadno zamrazit. Šťáva při převaření nerosolovatí. Pěstování se neliší od rybízu, jostu ovšem vysazujte na větší vzdálenost. Lze ji snadno množit řízkováním.

Kanadská borůvka (Vaccinium corymbosum)

Najdete i označení zahradní, hroznovité, chocholičnaté nebo prostě velkoplodé borůvky – vždy jde o stejné dřeviny. Jsou z méně známého ovoce snad nejvíce prošlechtěny. Při nákupu se ptejte na konečnou výšku rostliny (1,2 až 2 m), velikost kulovitých až zploštělých plodů (až 2 cm) a na dobu zrání (červenec, srpen). Kanadské borůvky jsou částečně cizosprašné, je tedy žádoucí mít vysazeno víc odrůd. Pamatujte také na to, že vyžadují kyselou půdní reakci (pH 4 až 5). Jen malý přídavek rašeliny, kterým je posypán povrch půdy, nemá význam. Z dorostlého (ve věku 6 let) a řádně pěstovaného keře byste měli sklidit dva i více kilogramů borůvek. V kuchyni je můžete upotřebit stejným způsobem jako ty lesní.

Klikva velkoplodá (Vaccinium macrocarpon)

Rostlina má subtilní růžové, k zemi obrácené květy na dlouhých stopkách. Plodem je červená, kulatá bobule připomínající brusinku, velká asi 12 mm. Klikva velkoplodá pochází ze Severní Ameriky, kde ji hojně pěstují i ve velkém. Konzervované nebo sušené plody se odtud dostávají do celého světa a často zaměňují za brusinky. Na zahradě bude klikva velkoplodá spíše doplňkem k brusinkám. Útlá plazivá bylina je ve správně připravené půdě s rašelinou a při stálé vysoké vlhkosti docela nenáročná. Plody lze sklízet až pozdě na podzim.

Trnka obecná (Prunus spinosa)

Tento silně trnitý keř by na zahradě asi nikdo nepěstoval, ovšem v krajině se vyskytuje velmi hojně. Upozorňuje na sebe květnovou záplavou bílých květů a v září pak modročernými kulatými plody s jedinou peckou uvnitř. Trnky jsou trpké, nicméně je lze použít k přípravě vína nebo v sušeném stavu jako přídavek k šípkovému čaji.

Autor je botanik. Již celá desetiletí se věnuje výzkumu a pěstování rostlin ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, jehož součástí je i mimořádně inspirativní, veřejnosti přístupná Dendrologická zahrada. Více na Dendrologickazahrada.cz

Související články

Zdroj: časopis Receptář