Kávovník (Coffea) je z čeledi mořenovitých (Rubiaceae), kam patří i náš svízel a mařinka vonná. Nejrozšířenější je kávovník arabský (Coffea arabica), stálezelený samosprašný keř subtropického a tropického pásma původem z horských lesů Etiopie. Je s oblibou pěstován i jako pokojová rostlina. Není příliš náročný na světlo a brzy kvete a plodí červené, případně žluté dekorativní bobule.
Pěstování kávovníku
- Kávovníku v létě vyhovují teploty 20–25 °C a bohatá zálivka.
- Vyhovuje mu intenzivní rozptýlené světlo, nesnáší přímé slunce. V bytě ho umístíme u okna orientovaného na jihovýchod až jihozápad a v létě jej postavíme dále od okna nebo jej zastíníme záclonou.
- Zeminu vyžaduje kyselejší (pH 5–6,5 – postačí substrát pro pokojové rostliny).
- V létě jej jednou za dva týdny přihnojíme.
- Kávovník přesazujeme každý rok na jaře, starší rostliny podle potřeby. Nezapomeneme také na kvalitní drenáž na dně květináče.
Zimování kávovníku
V zimě jsou vhodné teploty 15–20 °C a zálivka omezená v závislosti na teplotě v místnosti. Při poklesu teploty pod 12 °C rostlina přestává růst.
Kávovník je citlivý na chlad, kdy mu především v kombinaci s přelitím substrátu začnou zahnívat kořeny. V chladnu vydrží spíše sucho než přemokření. Také mu nevyhovuje suchý vzduch a průvan. Mnoha pěstitelům kávovník „odešel“, když na něj v zimě při větrání proudil studený vzduch.
Opadávání listů
„Asi osm let pěstuji doma dva kávovníky. Oba kvetou a plodí, ale v posledních dvou letech je napadá nějaká choroba. Na listech nejprve zasychají jejich konce, poté se na nich objevují skvrny a listy opadávají. O jaké postižení jde a jak se proti němu bránit? Rostliny mám u okna na jižní straně domu, mají tam dost světla, ale přímé slunce na ně nesvítí“ napsala čtenářka Jana Nosková z Borovnice
Zasychání okrajů, žloutnutí a opadávaní listů je způsobováno převážně fyziologickými vlivy, tedy vážnějšími chybami v pěstování a náhlými změnami teploty či vlhkosti vzduchu a substrátu, změnami osvětlení, případně i nedostatkem některých prvků ve výživě. Kávovník hůře snáší delší chladno a slabší světlo. V zimě mu při teplotě pod 16 °C většinou žloutnou a opadávají spodní, nejstarší listy – nejlépe přezimuje při 18 °C. U starších rostlin listy pravidelně opadávají ke konci zimy i při dodržení všech ostatních pěstebních doporučení. Pokud tedy listy zasychají a opadávají, pak vždy nejprve zkontrolujte kořeny. Zahnívají-li, poškozené včas odstraňte a kávovník přesaďte do nového substrátu (vláknité rašeliny s přídavkem drceného dřevěného uhlí, případně písku) a do přiměřeně velkého květináče s dostatečnou drenáží. Rostliny s holými větvemi můžete po přesazení na jaře radikálně sestříhat, prostě odstraňte vše, co není hezké.
Jak zalévat?
Nejčastější příčinou zasychání listů bývá špatný způsob zalévání. Pokud povrch substrátu proschne, rostlinu zalijte tak, aby voda protekla do misky a po hodině vodu, kterou rostlina „nevypila“, z misky vylijte. Když substrát (zvláště s větším podílem rašeliny) proschne celý a rostlina začne vadnout, je vhodné celý květináč ponořit do kbelíku s vodou a počkat, až ji substrát nasákne (přestanou z něj unikat vzduchové bublinky). Nejlepší je voda dešťová, ale postačí i dobře odstátá z vodovodu.
Rosení kávovníku prospívá
Zasychání listů může také způsobovat (hlavně v zimě v bytech s ústředním topením) nízká vzdušná vlhkost. V takovém případě rostlině prospívá rosení listů. V suchém prostředí je také vhodné dát květináč do větší podmisky na vrstvu keramzitu či kamínků a do misky nalít vodu do výše vrstvy kamínků. Voda se z mezer mezi kamínky odpařuje a vytváří tak rostlině vlhčí mikroklima. Zejména starší rostliny kávovníku jsou také citlivé na změnu stanoviště a na průvan, kdy pak shazují listy.