Jak asi každý, i ten začínající zahrádkář dobře ví, ředkvičky je možné na zahradě pěstovat téměř po celý rok, samozřejmě hovoříme o teplejším období. Jsou jednou z prvních zelenin, kterou můžeme na zahradě vysévat bez obav, že by se na ní podepsaly stále ještě nižší teploty.
Můžeme se proto do jejího pěstování pustit už v dubnu a za pár týdnů se budeme těšit ze sklizně pikantních červených kulových koření. Využít ale můžeme i její listy, například na vynikající pesto nebo jako přídavek k ozvláštnění zeleninových salátů.
Proběhla anketa Receptáře!
Tradiční čtenářská anketa proběhla i letos. Hlasovali jste pro své oblíbené firmy. Děkujeme.
Co všechno ještě nevíte o ředkvičkách? Možná se to dozvíte z videa od eChaluparky na youtube:
Vyberte si správně
Jako každá jiná činnost, i pěstování ředkviček vyžaduje jisté zkušenosti a znalosti, které nám pomohou získat ještě lepší úrodu. I když si tato kořenová zelenina z velké části docela dobře poradí i sama, můžeme jí a tím tedy i sobě, pomoci.
Jak? Pamatujme například na to, že jsou v obchodech ke koupi různé odrůdy, které buď patří do specifických podmínek, nebo mají různou dobu potřebnou k růstu a vývinu.
Rané nebo pozdní?
Chceme-li sklízet opravdu brzy, pak bude dobrou volbou některá z raných odrůd jako jsou třeba vynikající Granát, Saxa, Stela, ale i mnohé další. Mezi polorané, které budou k té nejlepší sklizni potřebovat přece jen o trochu více času, pak patří třeba Lidka nebo Lada a nejtrpělivější zahrádkáři si mohou pořídit třeba pozdní odrůdu Zlatu, na kterou si sice déle počkají, ale zase budou moci sklízet i v době, kdy již sousedé budou na rané ředkvičky jen vzpomínat.
Od února až do podzimu
Jak bylo uvedeno, první semínka ředkviček mohou do volné půdy přijít už v dubnu. To ale neplatí o pařeništích, sklenících a fóliovnících, kde není problém zasít již v únoru a po několika málo týdnech sklízet první plody své letošní zahrádkářské práce.
Opět je ale nutné zvolit velmi ranou odrůdu a navíc takovou, která je vhodná k rychlení. Jen tak je možné dosáhnout v krátké době největšího možného výnosu.
Ředkvičky od A do Z.
Připravte si záhon správně
Rozhodli jste se pro pěstování této zeleniny venku? Pak si připravte co nejlépe upravený záhon bez kamenů a velkých hrud zeminy. Na to jsou ředkvičky velmi citlivé. Naznačte si řádky ve vzdálenosti kolem deseti centimetrů a připravte řádky hluboké 1,5 centimetru.
Do nich pak vysejte ředkvičky a počkejte, až vzejdou. Určitě budete mít ze zelených linek na záhonku brzy velkou radost, ale tím péče o budoucí červenou kulatou pochoutku nekončí.
Potřebují dost místa
I když nám může být líto každé rostlinky, která vyklíčila, abychom zajistili vybraným kusům dost místa k vývoji a růstu, budeme muset ředkvičky vyjednotit. Ideální bude ponechat na svých místech jednu rostlinu každých 5 centimetrů. Tak bude mít odpovídající prostor nejen k samotnému růstu, ale také k výživě.
Bez dusíku s dostatkem vody
Hovoříme-li o výživě ředkviček, je třeba připomenout, že jsou citlivé na vysoké dávky dusíku. Určitě je tedy nevysévejte například na pozemek po bobovitých rostlinách, které po svém působení v půdě zanechávají opravdu hodně tohoto prvku.
Dalším trikem, který nás dovede ke sklizni velkých, krásných a šťavnatých ředkviček, je dostatek vláhy. Pro tuto zeleninu není nic horšího, než střídání sucha a velké zálivky. Jediné, čeho bychom takovou “péčí” dosáhli, budou popraskané dřevnaté kořeny nevalné chuti. Neleňme tedy a dopřejme ředkvičkám pravidelnou rozumnou zálivku.
Hnojit nemusíme, stačí kopřivy
O hnojení se v průběhu těch několika málo týdnů starat vlastně nemusíme, ale bude určitě dobré pozemek ještě před setím postříkat jíchou, tedy kopřivovým hnojivem. Pak budou ředkvičky na takovém stanovišti doslova ve svém živlu a odmění se nám úrodou, o jaké jsme snad ani nesnili. Pustíte se do toho také?
Související články
Zdroje: extension.umn.edu, www.gardenersworld.com, www.palmers.co.nz
