Svatolína cypřiškovitá (Santolina chamaecyparissus) rozkvétá v plném létě, kdy se stává ozdobou bylinkové zahrádky. Kulovité keříky mohou být až 60 cm vysoké i široké. Dekorativní jsou však po celý rok, nejen v době květu, a krásně doplní i trvalkové záhony.

Hodí se do společnosti druhů, které holdují slunci a pijí střídmě. Pokud jí dopřejete hojnost slunečního svitu a půdu vylehčenou drobným štěrkem, pískem či kousky dřevěného uhlí, bude vonět velmi intenzivně. Je typickou středozemní bylinkou, která si koupel v horkém slunci užívá. Rovněž stříbrošedý odstín listů podpoříte dostatkem slunce a propustnou, na živiny chudou půdou.

V příliš výživné sice bujně roste, ale je zelenější a voní méně. Při výsadbě úplně postačí k sazenici hrstka kompostu nebo listovky, kterou promísíte s pískem. Dodá dlouhodobou výživu a za suchého léta zadrží kapku vláhy. Přidat můžete dolomitický vápenec a dřevěný popel. Vápník má svatolína ráda a její kráse i vůni jen prospěje. Hojnost dusíku ji však nutí růst na úkor voňavosti.

Vzrostlou bylinku nemusíte vůbec zalévat. Ale mladé sazenici vláhu občas dopřejte, teprve si tvoří hluboké kořeny.

Přírodní repelent i vůně do domácnosti

Svatolína se ke kořenění pokrmů běžně neužívá. Její působení je silné a bezpečně lze požít jen velmi malé množství, dříve dokonce sloužila jako lék proti střevním parazitům. Ovšem o to větší uplatnění má jakožto přírodní repelent a osvěžovač vzduchu. Je jedinečnou přísadou do domácí voňavé sušené směsi pot-pourri. Její listy i květní úbory si tvar, barvu i vůni zachovávají ještě dlouho po usušení. Usušené větvičky můžete vložit v sáčku mezi prádlo, nebo je zavěsit do místnosti, kde potěší vůní i vzhledem.

V zimě pozor

Bylinka je vytrvalá, dřevnatějící a stálezelená, v tomto případě spíše stálestříbrná. Na zimu jí dopřejte ochranu z chvojí a za silnějších mrazů ji navíc překryjte netkanou bílou textilií. Vůči mrazu nebývá tak odolná, jako například levandule nebo šalvěj. Základem úspěšného přezimování je také dokonale propustná půda. Časně zjara můžete mladé výhony zastřihnout, a podpořit tak kompaktní tvar keříků. Bylinku lze snadno namnožit řízkováním – vrcholek výhonu stačí zapíchnout do lehkého, mírně vlhkého substrátu a počkat, až zapustí kořínky.

Související články

Zdroj: Receptář