Zdroje: www.ceskestavby.cz/rostliny/vlci-bob, cs.wikipedia.org, www.ceskestavby.cz/clanky/znate-vlci-bob-alias-lupinu

Vlčí bob neboli Lupina pochází původně ze Severní Ameriky a rozšířil se po celé Evropě. Najdeme ho nejen na zahrádkách, ale i ve volné přírodě – především na okrajích lesů a na světlých mýtinách, kde roste jako trvalka. Může být ale i letničkou.

Lupinu si pamatuji z babiččiny zahrádky. Nejčastěji má lupina modrofialové zbarvení květů, které jsou uspořádané ve vzpřímených hroznovitých květenstvích. Vyšlechtěné kultivary vlčího bobu doslova hrají barvami – jejich květy jsou bílé, žluté, růžové, lososové, červené, vínové, modré, fialové, … Jedny jsou jednobarevné, jiné mají květy kombinované třeba s bílou barvou. Tato trvalka působí velmi statně, může dorůst až 150 cm! Lupina vykvétá po půlce června a zvládne kvést opakovaně, když včas odstraníme odkvetlé stonky.

Vypěstovat lupinu zvládne i naprostý amatér. Její nároky jsou téměř nulové.

Jak vlčí bob správně pěstovat?

Vlčí bob nelze na rozdíl od jiných trvalek množit dělením trsů, protože je jednoduše nevytváří, má kůlový kořen. Řízkování je zase zbytečně náročné. Proto je nejvhodnější pořídit si semena. Nejčastěji koupíte osivo jako barevnou směs a jeden pytlík stojí cca 20 korun. Semena jsou rozlišena barevně, a proto si je můžete roztřídit a vysít odděleně. Vlčí bob vyséváme od února do června, únorový výsev provedeme do misek umístěných v teple (okolo 15 °C). Klíčení urychlíme, když semena namočíme přes noc do studené vody a druhý den dáme do půdy. Časné výsevy vykvétají už na konci prázdnin, pozdní výsevy až v dalším roce. Ale můžete to udělat jako já a semena prostě hodit rovnou do záhonu. Opravdu vyrostly! Bez jakékoliv péče a namáčení semínek, které jsem získala právě od babičky. Jelikož jsem je poházela na záhon už na podzim, narostly a vykvetly začátkem června.

Pokud vyberete vhodné stanoviště, nepotřebuje vůbec nic!

Říká se, že vlčímu bobu nesvědčí plné slunce po celý den a až moc suché stanoviště. Polostínem nic nezkazíte. Zeminu má rád výživnou, hlubokou a propustnou, raději kyselejší, ale nikdy vápenitou. Lupina také váže v půdě dusík a vylepšuje tak její kvalitu. Já mám bob v jílovité půdě a taky to dává. Přihnojujeme pouze po výsadbě do chudší půdy, jinak to není třeba. Vlčí bob prakticky nevyžaduje ani zálivku, ocení ji, ale přežije i delší sucha.

Jak vařit z vlčího bobu?

Raději se vyhněte přesazování plané lupiny – za prvé má přece jen ráda trochu odlišné složení půdy, než jakou najdeme na zahradách a za druhé je jedovatá. Stačí si dát několik jedovatých semen (cca 10 kusů) a máte o „zábavu“ postaráno – způsobuje silné nevolnosti a halucinace. Obsahují alkaloidy, které poškozují nervový systém, játra a srdce a při požití většího množství semen můžete i zemřít. Začnete slinit, bude se vám špatně polykat, poté ochrnete a upadnete do bezvědomí. Obzvláště do zahrad s malými dětmi je planá lupina silně nevhodná. Semena totiž vyloženě lákají ke konzumaci. A pozor – jsou nebezpečná i pro zvířata.

Lupina je zajímavou rostlinou pro naši stravu.

Například tyto druhy:

Lupina bílá, resp. vlčí bob bílý (Lupinus albus) jeho semena, zvaná Tremoso, mohou konkurovat sóji – mají stejný obsah bílkovin, ale méně tuků. Semena vlčího bobu bílého se liší svým tvarem i barvou od semen ostatních druhů – jsou okrouhlá, zploštělá a bílá. Mohli bychom je mlít na mouku. Semena jsou využívána po celém světě jako příloha k jídlům, lehký předkrm nebo jen jako chuťovka. Velmi rozšířená je jejich konzumace v Portugalsku a Brazílii, kde se také nejvíce pěstují. Nejčastěji se využívají jako chutný doplněk k pivu – místo oříšků nebo tyčinek. Chcete-li konzumovat lupiny bez rizika, musí být vařené a na několik dní naloženy ve vodě, která se pravidelně vyměňuje. Plody tak ztrácejí svou hořkou chuť a klesne množství alkaloidů. Z bobů lupiny bílé se vyrábí i lupinová káva, která neobsahuje lepek, kofein, nedráždí žaludek a má jedinečnou chuť. Tuto kávu doporučuji ochutnat!

Lupina žlutá (Lupinus luteus) – žlutá semena této sladké lupiny bývala kdysi běžnou potravou v zemích jižní Evropy a Latinské Ameriky. Stejně jako u Lupiny bílé se semena využívají po celém světě jako příloha k jídlům, lehký předkrm nebo jako chuťovka. Plody lupiny žluté se nakládají do sladkého či slaného nálevu. Dají se konzumovat i v syrovém stavu. Jestli chcete použít vlčí bob jako přílohu, je lepší semena povařit. Vaření aktivuje enzymy, odstraňuje proces klíčení a hořkou chuť. Tato úprava se většinou provádí průmyslově, takže výrobek se prodává již vařený a konzervovaný slanou vodou. Boby jako chuťovka se pojídají většinou bez slupky. Plod se v puse rozkousne a slupka se jednoduše odstraní. Slupku lze sníst také, ale je tvrdá a trochu hůř stravitelná.