Třebaže jde o dvouletku, nejčastěji se pěstuje jako jednoletá bylina, protože ve druhém roce života vyžene do květu a má méně lístků, navíc menších než v prvním roce.

Voňavou nať lze sklízet po celý rok

Pro stálý přísun čerstvých natí vyséváme petrželku ve dvou fázích – poprvé na jaře pro letní a podzimní sklizeň a podruhé v polovině léta, abychom měli dostatek nati během zimy a na jaře. Lze ji také pěstovat za oknem v květináči a sklízet celoročně.

Pěstování petrželky

  • Petrželka potřebuje propustnou a úrodnou půdu.
  • Daří se jí na slunném nebo částečně zastíněném stanovišti. Petrželku na zimu pěstujeme na chráněném jižním stanovišti. V chladnějších oblastech ji zakryjeme krytem, čímž zajistíme nerušený růst i v zimě, nebo jednu až dvě sazenice přesadíme do květináče a pěstujeme je doma.
  • V zimě před výsevem zapracujeme do půdy trochu vyzrálého kompostu nebo hnoje.
  • Semena vyséváme do rýhy 5 mm hluboko přímo na konečné stanoviště. Klíčí poměrně dlouho (někdy to trvá až pět týdnů), proces urychlíme jemným zavlažováním, aby půda nevyschla, než se objeví semenáčky. Abychom poznali průběh řádku ještě před vyklíčením petrželky a mohli ho okopávat a zbavovat plevelů, můžeme do něj současně s petrželkou vysít pár salátů nebo ředkviček, které klíčí do týdne.
  • Jakmile petrželka vzejde a sazeničky se dají uchopit do prstů, můžeme odstranit plodiny mezi nimi a vyjednotit petrželku na rozestupy 6-8 cm. Jakmile víc povyrostou, vyjednotíme je na 25 cm.
  • Nepřeje–li jarnímu výsevu počasí, vysejeme semena do bedničky s výsevním substrátem a umístíme je do nevytápěného skleníku, pařeniště nebo pod kryt. Až se oteplí, vysadíme sazeničky ven v rozestupech 25 cm.
  • Semena a sazeničky z letního výsevu přistíníme a půdu pečlivě zavlažujeme, abychom podpořili klíčení a růst.

Sklizeň

Než se petrželka rozroste, sklízíme jen jednu nebo dvě snítky z každé rostliny. Stonky, které vybíhají do květu, odstřihneme, aby petrželka dál vyháněla nové listy. Od poloviny léta můžeme sklízet petrželku na sušení a mražení.

Petrželka má v kuchyni rozmanité uplatnění

Petrželka je základem bylinkového svazku bouquet garni a přidává se do většiny polévek a vývarů. Nakrájená se dává do bešamelových omáček, do omelet, salátových zálivek, majonéz, nádivek a mletého masa. Čerstvou nakrájenou petrželkou lze posypat vařenou zeleninu, krémové polévky, salát z rajčat, kuřecí frikasé, grilované ledvinky, grilované nebo smažené ryby – vlastně kterékoli chuťově výraznější jídlo. Petrželkou se dají posypat i výkroje citronu, které se podávají k rybě.

Drobné nové brambory před podáváním přelijeme máslem a posypeme nakrájenou petrželkou. Jiná možnost je ohřát vařené brambory na kousku másla, přidat pár lžic vývaru a šťávu z poloviny citronu. Brambory podáváme přelité touto omáčkou a hojně posypané nadrobno nakrájenou petrželkou.

Petrželka na zdobení i na vaření by se měla používat co nejčerstvější. Dobře ji omyjeme pod tekoucí studenou vodou, důkladně z ní vyklepeme vodu a zkrátíme stonky. Potřebujeme–li petrželku byť jen na pár hodin odložit, postavíme ji do sklenice s vodou.

Petrželkové máslo

Grilovanou nebo smaženou rybu můžeme ozvláštnit velmi jednoduchou ozdobou: v misce najemno vymícháme 100 g změklého másla, nejlépe dřevěnou vařečkou, pak do něj nasypeme jednu lžíci nadrobno nakrájené petrželky. Důkladně smícháme a podle chuti osolíme, opepříme a zakápneme citronem. Směs vložíme mezi dva pruhy alobalu, rozválíme a necháme ztuhnout v lednici. Vykrajovátkem pak vytvoříme různé ozdobné tvary.

Přínos petrželky pro zdraví

Hlavní účinnou látkou petržele jsou silice, které mají diuretický účinek a pomáhají při nemocích ledvin, močového měchýře, při ledvinových kolikách a při problémech s močovými kameny, po zánětu prostaty, při menstruačních potížích, střevní kolice. Petržel povzbuzuje chuť k jídlu, zlepšuje funkci žláz s vnitřní sekrecí. Je to také výborný prostředek k pročištění pleti. Petržel je bohatá na draslík, vápník, hořčík, mangan, železo a chlór, provitamin A, vitaminy B, list navíc obsahuje větší množství kyseliny listové.