Dešťové zahrady: Zadržování vody v malém
Po povodních máme vody až po krk, tak proč budovat dešťovou zahradu? Dešťové zahrady v malém a na našem pozemku jsou tím, co bychom měli dělat s krajinou obecně. Zadržování vody v krajině je velikým tématem již několik desítek let a velmi úzce souvisí i s povodněmi. Zde se voda přirozeně zadržuje, rozlévá a vsakuje místo toho, aby odtékala a hromadila se dál po proudu a tento proud tak zesilovala, taková místa jsou a byla vždy potřebná.
O co tedy jde? Vodu můžete zadržet v nádobách, ale také pomocí terénních úprav. Jde o to, aby nebyla zem jako když střelí a veškerá voda po povrchu nestékala dolů a pryč.
Je nutné, aby se zadržovala v dešťových záhonech, rigolech, kalužích a za valy či v suchém korytu nebo i nebeském rybníčku. Zde se může voda po částech shromažďovat přirozeně, aby nestekla do kanalizace nebo vodního toku.
Jak postavit dešťovou zahradu? Tím se zabývá také tento velmi pěkně zpracovaný příspěvek z YouTube kanálu Permaculture Magazine. Nutno dodat, že toto není jediný způsob, jak se k dešťové zahradě postavit.
Dvakrát měř, jednou kopni
Než se rozhodnete vzít do ruky krumpáč a lopatu, rozhodně je potřeba práci na zahradě naplánovat. Obecně jde o snížené místo v zahradě, kam můžete odvést stékající vodu z chodníku, střechy a podobně.
Zadržování vody pozemními úpravami je vhodné minimálně ve vzdálenosti 3 m od domu, za ideální a při větších prvcích se počítá s 10 metry od domu či sousedů. Takto vzniklá místa, kde se bude voda vsakovat, by neměla být nad domem, ale raději pod ním, v případě že přeteče, ale také pokud se bude pomalu vsakovat. I tak by mohla voda zavinit zvýšení vlhkosti stavby.
Při plánování je vhodné využít již existujících nerovností v terénu, případně vylepšit místa, kde se již nyní voda často drží či kam stéká. Aby bylo odtékání vody ideální, na metr je třeba sklon zhruba 1 cm, maximální sklon svahu by měl být 12 %. Máte-li pozemek rovný, sklon budete muset vytvořit uměle. Stejně tak, pokud se voda přirozeně shromažďuje na nevhodném místě zahrady.
Obvykle je hloubka dešťové zahrady cca 15 až 30 cm. Voda se zde má zadržet, ale přirozeně vsáknout do zhruba 3 dnů od deště, proto pokud budete používat pod štěrk textilii i podržení půdy či svahu, rozhodně musí být propustná.
Na dno je vhodné položit geotextilii a pak záchytné plochy opatřit vrstvou štěrku, písku nebo substrátem podporující vsakování. V krajích, ale i uvnitř takového záhonu nebo koryta, můžete zasázet rostliny, kterým nevadí výkyvy v zálivce ani několikadenní podmáčení. Mulčování je vhodné borkou, ale také oblázky, štěrkem, prosívkou či hrubším pískem.
Nejde jen o terén, do dešťové zahrady patří květiny
Tyto prvky dešťové zahrady rozhodně nemusejí být nudné. Vybrat si totiž můžete mezi květinami, keři i travinami. Dokonce toto prostředí svědčí i kapradinám, nicméně dbejte i na výběr rostlin nejen v souladu se zavlažováním, ale také osluněním.
Z kapradin můžete sáhnout po kapradině samčí i papratce samičí. Z kvetoucích trvalek vybírejte mezi kosatci a šáchory. Hodí se sem i kyprej vrbice, dlužichy nebo různé druhy máty.
Okrasné traviny, kterým se bude v dešťové zahradě dařit, jsou ostřice, bezkolenec modrý a chrastice rákosovitá. Krásná svída krvavá, kalina obecná nebo hortenzie latnatá patří mezi keře, kterým by se v těchto podmínkách také mohlo dařit. Stejně tak je to vhodné místo pro vrby a olše.
V obdobích sucha je samozřejmě nutné zalévat i dešťovou zahradu a o rostliny pečovat, jako by byly v záhonu. Prvky dešťové zahrady totiž nejsou v žádném případě jen funkční renentcí, ale jde o prvky také okrasné, zajímavé i nápadité.