„Bonsaje mají jen malý kořenový bal a snadno by v zimě promrzly. Je proto potřeba uložit je na místo, kde ve zdraví přežijí největší mrazy. Odhadnout správnou dobu je na každém pěstiteli. U nás na Vysočině zima a nízké teploty přicházejí samozřejmě dříve než třeba na jižní Moravě, navíc každý rok je trochu jiný. Na Vysočině jsou ale poslední roky vcelku mírné zimy, ty ovšem pro bonsaje příliš příznivé nejsou“ upozorňuje pěstitel a dále vysvětluje, proč tomu tak je.
Bonsaje přezimující ve skleníku
Zimní slunce bonsajím nesvědčí
„Časté a rychlé střídání vysokých nočních mrazů a poměrně teplých dnů je pro bonsaje vysoce rizikové. Zimní slunce během dne bal v relativně malých miskách rychle zahřeje, a když pak přijde mrazivá noc, nebezpečí zmrznutí je vysoké. Pro bonsaje jsou ideální teploty oscilující kolem nuly, lepší je, když se mění pomalu, ať už směrem nahoru nebo dolů. Čili bonsaje je třeba pečlivě chránit před zimním sluncem, proto je nejlepší je přenést z letního stanoviště na místo, kde je stabilní teplota kolem nuly. Možností je několik, záleží také, kolik bonsají máte. Nejjednodušší je uložit bonsaj do stinného koutu, kde nesvítí slunce a nefouká. Rostlinu je dobré zasypat listím či chvojím. Menší část bonsají nechávám přezimovat venku - smrky, modříny, tisy, borovice jsou vůči mrazu velmi odolné.“
Opadavé bonsaje mohou přezimovat i potmě
Obecně platí, že bonsaje našich druhů potřebují zachovat rytmus střídání čtyř ročních období. Jinak na tom jsou ovšem listnáče, které shazují listí, a neopadavé stálezelené jehličnany, které bez problémů snesou i vysoké mrazy a potřebují světlo i v zimě. „Listnáče lze tedy přezimovat i v tmavé místnosti se stabilní nízkou teplotou, třeba ve sklípku, ale jehličnany přednostně ukládám na police do skleníku z luxfer, je tam tedy dostatečné světlo. Navíc je zastíněn vedlejší stodolou, takže ve slunečných dnech ani nehrozí přehřátí. Dnes už ovšem mám bonsají ke stovce, takže se všechny do skleníku nevejdou. Některé listnáče pak najdou zimní útočiště ve studeném vejminku, kde už není tolik světla. Vždy ale musíme bonsaje zimovat ve větraných prostorech. Jako zimoviště se pro bonsaje nabízejí rovněž zahradní skleníky, ty se ale rychle zahřívají i v zimě. Lepší je uložit bonsaje například do zahradního pařeniště – stromky se utopí pod úroveň země, zahrnou se listím a chvojím a v klidu tak přečkají zimní měsíce. Ale i tady pozor na zimní slunce,“ upozorňuje Petr Havelka.
Bonsaje Petra Havelky
Se zazimováním nespěcháme
„Bonsaje schovávám, až když přijdou první vyšší mrazy – jedna dvě noci s nízkými mrazíky je nezničí. Navíc i bonsaje potřebuji chlad. Vysoké mrazy přicházejí tady na Vysočině nejdříve v půlce listopadu, většinou ale až v půlce prosince, bonsaje proto zimuju až na přelomu těchto měsíců. Každý rok je ale samozřejmě jiný a člověk se někdy nevyvaruje chyb. Třeba loni v únoru a v březnu trochu nečekaně přišla extrémní zima a velké výkyvy teplot, takže řadě pěstitelů mnoho stromků omrzlo, hlavně mochny, buky a habry a také yamadori, tedy stromky připravené na tvorbu bonsají. Prostě platí, že v zimě jsou jejich největším nepřítelem velké výkyvy teplot a nedostatek sněhu.
Petr Havelka a jeho bonsaje
A jakou další péči bonsaje v zimě potřebují?
Stejně důležité jako včasné a správné zazimování je zálivka. Ostatně je častější, že bonsaje v zimě spíše uschnou, než že by zmrzly. Zálivka sice nemusí být v zimě tak častá jako v průběhu roku, ale stromek rozhodně nesmí trpět dlouhodobým suchem. Proto je potřeba zvlášť ve skleníku bonsaje pravidelně kontrolovat a včas jim dodat potřebnou vláhu. Používám jeden zajímavý způsob zálivky – sníh. Nasypu ho na misku, a jak pomalu odtává, pozvolna dodává rostlině potřebnou vláhu. Současně tím chráním i bal rostliny pro případ, že by přišel velký mráz. Tento způsob zálivky používám i u těch bonsají, které zůstávají i v zimě venku.“
