Zdroje: www.nkz.cz, naturhelp.cz
Příprava záhonů na podzim a v únoru
Jak vypadá klasická příprava záhonu? Není to nic nového ani tajného. Záhon se obvykle zryje a odplevelí. Pletí záhonu není nutné provádět okamžitě, často bývá jednodušší jeden den zrýt a až druhý den vyplít převrácenou zeminu. Záleží to však na velikosti záhonu, míře zaplevelení a samozřejmě také stavu zeminy, která může být mokrá a podobně. Pak následuje navrstvení čerstvého hnoje. Tato ještě příliš agresivní hmota má během několika měsíců čas vyzrát, což platí při podzimní přípravě záhonů.
Pokud byste se vrhli na takový záhon až v únoru, určitě použijte vyzrálý hnůj. Jde o techniku u nás hluboce zakořeněnou, která však není jediná. Záhony lze totiž zakládat na jakémkoli povrchu a bez rytí.
záhony, trámy
Založte si záhon v únoru nebo kdykoliv během roku
Pokud vás zajímají i další nezvyklé postupy, které určitě můžete vyzkoušet, podívejte se na přípravu záhonu i na výsev a výsadbu podle docela jiného schématu. Petr z Plodné zahrady ve dvacetiminutovém videu nejen popisuje, ale také názorně ukazuje, jak je možné postupovat v péči o půdu, a především zbavování se plevele.
Metoda vhodná na všechny povrchy
Záhon Petr zakládá na velmi kamenitém a jílovitém povrchu za pomoci koňského hnoje, lepenky a vrstvy kompostu. Mulčováním kompostem plní na záhonku minimálně dvě funkce, a to nejen vyživovací, protože poslouží ke kvalitnímu růstu sazenic, ale také odplevelovací. Plevely prorůstají kompostem jen minimálně a jejich případná likvidace je nesmírně jednoduchá. Proto se mluví o mulčování kopostem čili navršením takové vrstvy, která plevelům nedovolí dobrý růst a naopak je potlačuje.
Nejprve zbavte záhony všech obtížných plevelů, a to pečlivě i s kořeny.
Odplevelení ještě před tím, než se plevel objeví
Odplevelování takového povrchu může být nesmírně ryché a jednoduché. Provádí se plečkovačem, ploskořezem nebo obyčejnými hráběmi, které naruší případné vznikající plevely. Na takto založené záhonu trvá pletí skutečně jen nepatrný okamžik. I když je tento způsob na práci méně náročný, rozhodně to neznamená, že byste si mohli záhonů nevšímat.
Proto Petr zmiňuje také pravidlo nulové tolerance čili okamžitou likvidaci jakéhokoli výskytu plevelů. Což je však práce mnohonásobně jednodušší než klasické pletí rostlin bohatě prorostlých půdou.
Vrstvení lepenky a kompostu se mnohým zahrádkářům osvěčilo, i když nejde o klasickou metodu.
Péče o „vrstvený záhon"
Na takto dobře mulčovaný záhon je vhodné ročně doplňovat 3 cm kompostu, průběžně kontrolovat případný výskyt plevelů, a pak už je možné sázet. Kolíkem nebo násadou hrábí vytlačte do záhonu důlky v žádaných rozestupech.
Neryjte do hlubších vrstev lopatkou nebo jinak. Vytlačením prostého důlku nedojde k zarytí rýčem nebo lopatkou a promíchání vrstev, díky čemuž by se na povrch dostala semena plevelů, která by následně začala klíčit.
