Pokud nemáme opravdu přiměřeně chladné a tmavé skladovací prostory, třeba sklep, i ty nejkvalitnější brambory mohou být napadeny hnilobou, případně začnou předčasně klíčit, a my je musíme vyhodit. Jak tomu zabránit? Pomohou nám silice.

Silice brzdí klíčení brambor a potírají plísně

S nápadem využít vlastností silic k ochraně brambor před napadením chorobami a předčasným klíčením přišel už před pár lety tým vedený doc. Ing. Pavlem Kloučkem, vedoucím katedry na fakultě Agrobiologie na České zemědělské univerzitě v Praze Suchdole.

„Dříve jsem působil na katedře rostlinné výroby, kde jsme se zabývali jednak výzkumem jednotlivých druhů rostlin, tedy i brambor, jednak vlastnostmi různých přírodních látek, mezi nimi i silicemi,“ popisuje Pavel Klouček vznik nápadu. „A jednou se obě témata protla. To když jsme zkoumali silice z nejrůznějších druhů koření, třeba šalvěje, oregana, kmínu a dalších. A vysledovali jsme, že tyto biologicky, respektive fyziologicky silně aktivní látky chrání rostliny před hnilobami. A dalším, spíše vedlejším zjištěním bylo, že silice rovněž potlačují různé funkce rostlin, s nimiž přijdou do kontaktu, včetně růstu buněk. A protože klíčení brambor je vlastně rychlé dělení buněk, silice tento růst utlumí.“

Odtud už nebylo daleko k nápadu využít těchto vlastností silic při skladování brambor, které se musí - jak moc dobře ví každý zahrádkář – skladovat na přiměřeně vlhkém, chladném a tmavém místě. Pokud takové místo máme, je to dobré, brambory, které jsme si často v potu tváře vypěstovali v létě na zahrádce, nám mohou vydržet celou zimu. Jenže často pak nastává problém s tím, kam krátkodobě uložit pár kilo brambor, které jsme si přivezli ze sklepa domů, do bytu ve vytopeném domku či paneláku – na balkoně či na terase mrzne, v bytě je zase příliš teplo. Hlízy v něm během krátké doby zpravidla začnou hnít, případně už koncem zimy klíčit.

Věda v praxi

„Zjištění, jak působí silice na skladované brambory, jsme udělali už před asi šesti lety. Jenže u nás – a v Evropě narozdíl od Ameriky vůbec - bývá cesta k uplatnění výsledků základního výzkumu v praxi často dlouhá a trnitá. A protože nám bylo líto nechat náš objev bez praktického uplatnění, rozhodli jsme se, že se o to pokusíme sami - přestože uvádění vědeckých poznatků v život už není součástí naší akademické práce, za kterou jsme placeni.

Nakonec jsme po mnoha peripetiích založili „univerzitní spi-off“ firmu Terpenix s.r.o. s majetkovou účastí ČZU a rozhodli se vyrábět speciální vaky na brambory s vložkou se silicemi. Počáteční kapitál na rozběhnutí výroby jsme však neměli. Použili jsme tedy způsob financování běžný hlavně v umělecké branži, totiž takzvaný crowdfunding, což v podstatě znamená, že zájemci o výsledný produkt – v kultuře to bývá kniha či CD, v našem případě vaky Zembag - se na jeho výrobu složí.“ Informace o našem plánu na výrobu pytlů jsme dali na síť a překvapivě brzy se našlo dost podporovatelů, kteří nám poslali dostatek peněz na výrobu první várky zembagových pytlů.“

Nejlepší je kmín

Co se týče výroby samotného pytle na zhruba pět kilo brambor, domluvil se tým Zembagu s chráněnou dílnou v Hradci Králové, kde pro ně šijí kvalitní jutové pytle s vložkou ze stříbrné aluminiové fólie, která brání proniknutí světla. K destilaci silice se jako nejpraktičtější ukázal kmín, který se u nás běžně pěstuje. Silicí vydestilovanou z tohoto oblíbeného koření se naplní sáčky, v poslední verzi Zembagu se ke každému vaku přikládají dva, i ty vyrábí hradecká dílna. „Byli jsme velice překvapeni, jaký je o Zembag zájem. Zanedlouho poté, co jsme o něm dali informace na internet, ozvaly se stovky zájemců. Je z toho patrné, že tato věc lidí zajímá, neřku-li trápí. Naší hlavní motivací přitom není na nápadu vydělávat. Především chceme bránit plýtvání potravinami, myslíme si, že vyhazovat jídlo se prostě nemá. A také nemáme rádi syntetickou chemii, vždy upřednostňujeme přírodní látky. Nepovažujeme za rozumné a správné něco pěstovat a pak to postříkat syntetikou, nějakými pesticidy a podobně. A všechny tyhle nároky Zembag splňuje a podporuje,“ uzavírá Pavel Klouček.

Co je Zembag?

Jutový pytel vystlaný aluminiovou folií na maximálně 5 kg brambor. K bramborám uvnitř se přikládají 2 sáčky s kmínovou silicí. Pytel s bramborami je důležité nejprve uzavřít a poté zavázat, aby dovnitř nepronikalo světlo a současně nevyprchávala silice. Cena pytle je 500 Kč včetně vložky, životnost sáčků je asi 3 měsíce, pak lze dokoupit další za 60 Kč (na e-shopu www.osetreno.cz). A ještě důležitá připomínka: Do pytle nikdy (!) neukládáme brambory nekvalitní, mechanicky poškozené či už napadené hnilobami.

Pro uskladnění nových brambor je vhodnější Mini Zembag (na 2,5 kg). Kromě brambor v něm můžete skladovat i ovoce nebo zeleninu. Oproti klasickému Zembagu na brambory, neobsahuje kmínový pytlík ani speciální nepropustnou vrstvu. Právě proto je vhodnou alternativou k uskladnění nových brambor, které jsou na skladování v klasickém Zembagu citlivé.