Řez rybízu se provádí ze dvou hlavních důvodů: keř potřebuje prosvětlit, aby se slunce dostalo i k plodům na vnitřních větvích a bobulky dozrály rovnoměrně. Řezem se navíc odstraní staré výhony, které už tolik neplodí, a jsou tedy pro dřevinu jen přítěží. Zde přichází první chyták, jenž často zahrádkáře zmate: doba plodnosti se u jednotlivých druhů rybízu liší. Zatímco černý rybíz nese nejvíce plodů na větvích starých 2-3 roky, výhony rybízu červeného a bílého vydrží plodit 5 let.
Prořezávka se provádí v předjaří nebo těsně po sklizni.
V případě černého rybízu je tedy potřeba po sklizni seříznout těsně u země už tříleté větve, naopak u červeného v prvních pěti letech provádíme jen řez prosvětlovací. To znamená, že po sklizni nebo v předjaří odstraníme slabé nebo nemocné větve a vyřežeme výhony, které keř příliš zahušťují.
Když pak přijde čas na odstranění starých větví, budeme je muset rozeznat od těch mladých. Je to poměrně jednoduché, starší větve bývají silnější, mívají tmavší kůru a o poznání menší listy. Určitě si také všimnete, že se na těchto výhonech v dané sezoně objevilo méně plodů.
Nyní zbývá zodpovědět klíčovou otázku, kdy přesně se do prořezávky pustit. Předjaří je ideální z důvodu, že chladné počasí brání rozvoji infekcí, a keřům se díky tomu rány lépe hojí. Pro pěstitele začátečníky ale může být těžké vychytat ten správný moment - mělo by být ještě chladno, ale teplota by už neměla klesat pod 5 °C. Protože je zima každý rok jiná a teploty se liší i v různých oblastech, nedá se přesně stanovit, který měsíc je pro ořez nejvhodnější.
Pokud si nejste jisti, nebo jste prořezávku zjara prošvihli, můžete ji provést i v létě těsně po sklizni. Letní řez má výhodu v tom, že lépe rozeznáte staré výhony od mladších a díky olistění uvidíte, kde koruna potřebuje prosvětlit. Větší řezné rány nezapomeňte ošetřit latexovou barvou nebo štěpařským voskem, abyste zabránili infekcím.
(Zdroje: www.nasezahrada.com, prima-receptar.cz)
