Pokud bychom nechali vistárii růst volně, nedocílíme bohatého kvetení a stejnoměrného zakrytí plochy; výhony by se vzájemně tak propletly, že další řez už by byl téměř nemožný. Proto je s tvarováním třeba začít již u mladé sazenice. Řezem nezasahujeme jen do přirozené struktury růstového charakteru rostliny, ale přetváříme i budoucí kosterní větve do více méně přesně zvoleného tvaru, který je závislý na tom, zda vistárii budeme pěstovat na pergole či na treláži u stěny, na konstrukci u domu či jinde. (Tato rostlina opěrnou konstrukci vždy potřebuje, protože nemá úponky ani přísavné destičky, kterými by sama udržela stabilitu.)

Jak řezem podpořit bohaté kvetení?

Vistárie vytváří po obvodu dlouhé ovíjivé letorosty s ostře zašpičatělými pupeny. V horní části větví vyrůstají dlouhé letorosty, z nichž se mohou ve druhém roce vytvořit květonosné větvičky s vejčitými pupeny.

Vistárie ponechané bez řezu vytvářejí květní pupeny jen ve střední části větví a spodní část zůstává zpravidla holá, bez pupenů. Abychom donutili k rašení i spodní pupeny, musíme v předjaří silně zakrátit loňské výhony. Tímto řezem přinutíme spodní pupeny k vyrašení a letním zaštipováním bujných letorostů podpoříme přeměnu listových pupenů v květní. Na první zaštipování letorostů je čas v květnu, další dvě pak provedeme v srpnu.

Tvarování vistárie do kordonu

Vistárie můžeme zapěstovat do tvaru kordonu či palmety.

  • U tvaru kordonu v prvním roce zkrátíme hlavní výhon na 50–70 cm, postranní výhony sestříhneme na 3 pupeny.
  • Během vegetace nejhořejší pupeny terminálního výhonu silně prorostou v dlouhé postranní letorosty. Když dosáhnou délky asi 25 cm, zaštípneme je za 3. až 4. listem.
  • Když letorosty vyrostlé z bočních zakrácených jednoletých výhonů dosáhnou délky 25 cm, zaštípneme je za 5. až 6. listem, ty kratší než 15 cm nezakracujeme.
  • Letní řez opakujeme do konce srpna ještě dvakrát, vždy, když zaštípnuté výhony dosáhly délky 15 až 20 cm. Hlavní letorost necháváme bez letního řezu.
  • Ve druhém roce v předjaří seřízneme výhony vyrostlé v prvním roce za 5. až 6. dobře vyvinutým pupenem, krátké větvičky opět neřežeme.
  • Když během vegetace silně vyrůstající letorosty dosáhnou délky 20 až 25 cm, zaštípneme je za 4. až 5. listem a letní řez opět opakujeme, pokud letorosty dosáhnou délky kolem 25 cm. Terminální letorost opět necháme bez letního řezu.
  • Ve třetím roce po výsadbě jsou na správně vedených postranních větvích první květní pupeny vyrostlé na dvouletém dřevě loňských výhonů.
  • Pokud jsou prodlužující výhony dlouhé a silné, seřízneme je v předjaří za 5. až 6. pupenem, všechny ostatní výhony rostoucí pod hlavním výhonem zakrátíme za 3. až 4. pupenem, kratší a slabší výhony, které rostou šikmo a vodorovně neřežeme; právě na těchto větévkách se totiž tvoří největší květní násada.
  • Pokud v létě letorosty dosáhly 25 cm, zakrátíme je za 6. listem, slabší pak za 4. listem.
  • Podle potřeby letní zaštipováním opakujeme ještě jednou nebo dvakrát až do konce srpna.

V dalších letech už vistárie žádný řez zpravidla nepotřebuje, protože se již netvoří dlouhé letorosty. Zvýšená tvorba květonosných větévek totiž sníží vegetativní růst. Pouze v případě, kdy terminální letorost přesáhl danou výšku, vyvážeme ho včas do vodorovné polohy, čímž jeho další růst zbrzdíme.

Tvarování vistárie do palmety

U dvoustranné palmety seřízneme hlavní výhon na 5 pupenů a postranní výhony na 3 očka.

  • V létě vybereme tři nejlepší letorosty, z nichž dva vhodně postavené, které dosáhly délky 70 až 90 cm, vyvážeme vodorovně na zbudovanou oporu. Spodní postranní letorosty zkrátíme na 15 až 20 cm.
  • Na jaře druhého roku seřízneme hlavní výhon asi 60 až 70 cm nad posledními vodorovnými rameny, které současně zkrátíme asi o třetinu.
  • Během vegetace letorosty, které dosáhly délky 20 až 25 cm, zaštípneme za 6. listem a opakujeme letní řez ještě jednou až dvakrát pokaždé, když letorosty dosáhnou 15 až 20 cm. Vždy zaštipujeme za 3. až 4. listem.
  • Stejný řez provedeme i ve třetím roce

V dalších letech už zpravidla vistárie téměř žádný řez nevyžadují, jen pokud vyrůstají dlouhé letorosty ze staršího dřeva, zaštípneme je během léta jednou až dvakrát za 3. až 4. listovým očkem. V příštím roce v předjaří seřízneme výhon na nejkratší postranní jednoletý přírůstek, který nemusíme zkracovat.

Při řezu vistárií dochází k akrotonnímu růstu výhonu, což se projevuje na koncích větví několika dlouhými výhony, které, jsou–li ponechané bez řezu, rostlinu příliš zahušťují. Proto při jarním řezu odstříhneme všechny jednoleté výhony a ponecháme pouze nejspodnější větévky.

Údržba starších rostlin a zmlazování

U starších rostlin pak už jen udržovacím řezem bráníme nežádoucímu růstu. Vylamováním bylinných, dosud nezdřevnatělých výhonů z paždí listů zeslabíme celkový růst vistárie a podpoříme tvorbu květních pupenů. Pokud keře pravidelně zakracujeme, není nutný zmlazovací řez.

Zmlazování můžeme dělat postupně tak, že každý rok odřežeme jen jeden z hlavních kmenů nebo větví. V krajním případě – u staré a řezem zanedbané vistárie – můžeme kmínky hluboce seřezat až téměř k zemi a z vyrůstajících letorostů dalším tvarovacím řezem znovu postupně zapěstovat rostlinu do určitého tvaru a vymezeného prostoru.