obrázek z archivu ireceptar.cz

Jak prořezávat jabloně a hrušně

Jabloně patří mezi nejoblíbenější a nejvděčnější ovocné stromy. Hrušně se dnes pěstují méně často, ale i ony poskytují jedinečné ovoce. Jak jádroviny prořezávat, aby dobře plodily a prospívaly po mnoho let?

Abychom dokázali vypěstovat stromek s optimálně tvarovanou, prosvětlenou korunou, je nutné jej v prvních čtyřech až šesti letech tvarovat řezem výchovným. V následujících letech pak musíme udržovacím a obnovovacím řezem zajistit rovnováhu mezi růstem a plodností. Neřezaný stromek se totiž rychle vyčerpává a střídavá plodnost se stane trvalým jevem.

Pravidla pro prořezávání jádrovin

Po výsadbě jabloně i hrušně stříháme vždy na jaře před rašením. Korunka stromu má mít terminální výhon se čtyřmi hlavními kosterními větvemi.

  • Všechny přebytečné a nevhodně rostoucí výhony hladce odřízneme na větevní kroužek.
  • Základní boční výhony zkrátíme na 4–6 pupenů, volíme výhony směřující ven z koruny. Po zakrácení by měly být konce bočních větví v jedné rovině.
  • Nakonec zkrátíme terminál tak, aby převyšoval boční ramena asi o 10 cm – zkracujeme ho na pupen stojící nad místem posledního zkrácení, čímž dosáhneme rovného růstu.

Jak řezat 1.rokJak řezat 1.rokAutor: Archiv ireceptar.cz

 

Zejména u některých odrůd hrušní rostou boční výhony v příliš ostrém úhlu nasazení. V tomto případě krátíme nejvyšší silné výhony na 2–3 pupeny. Na obrázku je srovnání stromku hrušně před a po řezu.

Pokud mají jabloně a hrušně druhým rokem krátké přírůstky, snažíme se je povzbudit do vzrůstu hlubokým zakrácením do dvouletého dřeva na vyvinuté pupeny.

U dobře rostoucích stromků zakrátíme boční výhony do jedné roviny a odstraníme všechny konkurenční výhony a všechny výhony rostoucí dovnitř.
Obrostové větve delší než 30 cm vyrůstající z kosterních větví zkrátíme asi o čtvrtinu

Jak řezat 2.rokJak řezat 2.rokAutor: Archiv ireceptar.cz

Výchovný řez ve třetím a čtvrtém roce

Třetí a čtvrtý rok po výsadbě volíme v principu stejný postup jako v předešlém roce. Výhony ramen zkrátíme asi o třetinu, terminál zůstává vyšší asi o 15 cm.

Ve čtvrtém roce již necháváme obrostové větve delší, abychom příliš neoddalovali nástup plodnosti stromu.

Jak řezat 3. - 4.rokJak řezat 3. - 4.rokAutor: Archiv ireceptar.cz

S nastupující plodností stromků (u slabých podnoží ve 4. roce, u středně vzrůstných nejpozději v 6. roce) končí období výchovného řezu a přecházíme na řez udržovací. V tomto období je také u většiny odrůd jabloní i hrušní dostatečně zapěstovaný základ prvního patra a můžeme začít zakládat druhé patro. Druhé patro tvarujeme zhruba ve vzdálenost 60–80 cm od nejhořejší kosterní větve prvního.

Udržovací řez

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Jabloně potřebují průklest častěji než hrušně. Určujícím ukazatelem pro uplatnění udržovacího řezu je, když délka jednoletých přírůstků klesne pod 30 cm.

Tímto řezem bychom měli zajistit optimální poměr mezi růstem a plodností, což je předpokladem stálé, vysoké a kvalitní sklizně. Čas pro udržovací řez je v době vegetačního klidu (koncem února nebo počátkem března) každoročně nebo ve víceletých obdobích, záleží na druhu, odrůdě a stáří stromu.

  • Na počátku období udržovacího řezu provedeme průklest a zakrácení příliš dlouhých a konkurenčních výhonů patra.

  • Při průklestu odstraňujeme všechny větve, které rostou do koruny, rovnoběžně blízko sebe, křížem přes sebe i větve suché a poškozené.
  • Pokud letorosty na kosterních větvích slabšího růstu směřují z koruny ven a mají dost místa, nezkracujeme je.


Na lepší obrůstání větví plodonosným dřevem a tím pádem i větší násadu plodů má vliv i poloha větví. K tomu není nutný řez, stačí ohýbání větví do vodorovné polohy, což zmírní přívod živných šťáv do vrcholů a tím je omezen bujný růst, ve větvích se hromadí asimiláty, které ovlivňují přeměnu růstových pupenů na květní.

udržovací řezudržovací řezAutor: Archiv ireceptar.cz

Při hlubokém seříznutí koruny vyroste výhonů méně, ale jsou silnější a delší. Na silně seříznutých kosterních větvích musíme zachovat několik menších větví (tzv. tažné větve), které posilují tvorbu asimilátů a proud živin udržuje seříznuté větve při životě. Tažné větve odstraníme až v době, kdy se na nových výhonech vytvoří dostatečná listová plocha.

Při středně hlubokém seříznutí koruny se vytvoří více výhonů. Čím méně větve zkrátíme, tím více, ale zato slabších a kratších výhonů vyroste.

Zmlazovací řez

Když začne ovocnému stromu klesat plodnost i tvorba nových výhonů, je čas na obnovovací neboli zmlazovací řez. Ten můžeme volit v různé míře.

  • Při jemném řezu zkracujeme kosterní větve do dvouletého dřeva a plodný obrost krátíme o čtvrtinu.
  • Při středně hlubokém zmlazovacím řezu zkracujeme kosterní větve do 3–4letého dřeva a plodný obrost redukujeme až o polovinu.
  • U hlubokého řezu pak větve zkracujeme do čtyřletého i staršího dřeva a plodonosný obrost redukujeme až o dvě třetiny.

zmlazovací řezzmlazovací řezAutor: Archiv ireceptar.cz

Detailní zmlazovací řez přestárlého plodného obrostu provádíme tak, že každou větvičku zkracujeme jednotlivě. Jde o poměrně pracný postup, ale výsledek se projeví na tvorbě nového plodonosného dřeva a v konečném důsledku i na kvalitě ovoce.

O prořezávání peckovin, ořešáků a dalších stromů se dočtete v následujících článcích.

Akční letáky