Bobkovišeň je mrazuvzdorný keř subtropického vzhledu s neopadavými lesklými listy. Právě pro svou odolnost je naprosto ideální jako dekorativní živý plot, ale může být pěstována i jako solitér. Skvěle se dá využít i k zakrytí mnoha nevzhledných zákoutí, která díky němu ožijí a zkrásní.

Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus)

Patří do stejného rodu jako třešeň, slivoň nebo třeba nádherná sakura a pochází z Malé Asie a jihovýchodní Evropy. Někdy se můžete setkat i s jejími alternativními názvy, konktrétně střemcha vavřínolistá či bobková. Její listy jsou opravdu velmi zajímavé a nevšední. Jsou kožovité, sytě zelené s leskem a se zoubkovanými okraji a někdy mohou dorůstat až do velikosti 15 centimetrů. V období od dubna až do června vykvétají na bobkovišni vzpřímené hrozny bílých květů. Když se zadaří teplý podzim, dočkáte se květů i opakovaně. A jak úžasně voní! Dá se říct, že připomínají vůni šeříku. Plody jsou malé, lesklé, černé peckovice, které jsou stejně jako celá rostlina jedovaté. Keř dorůstá do výšky asi dvou metrů.

Keř s léčivým účinkem

Bobkovišeň lékařská je poměrně hojně rozšířená a již v dřívějších dobách byla ceněna hlavně jako léčivá rostlina. Z jejího listí je možné připravit speciální vodičku, v níž je modřeťová kyselina. Skvěle pomáhá s léčbou podrážděných smyslů, ovšem ve velkých dávkách je nebezpečná a může vést až ke smrti. Takže to určitě nezkoušejte! Využívání této rostliny k léčení bylo však velmi přísně kontrolováno a většinou nebyla bobkovišeň podávána samostatně. Kromě toho se dá z tohoto keře ještě získat také bobkotřešňová voda, která sloužila dokonce jako sedativum a zároveň našla široké využití v kosmetice a homeopatii. Pěstována byla již od šestnáctého století a jako okrasná rostlina se rozšířila především do klášterních a zámeckých zahrad.

Bobkovišeň lékařská Novita (Prunus laurocerasus Novita)

Další oblíbená a velmi odolná odrůda, která je známa svým obzvlášť rychlým růstem. Během roku se zvětší dokonce až o 30 až 50 cm a vzroste do nádherného hustého a vzpřímeného keře. Má poměrně velké, až 15 cm dlouhé vejčité listy. Rašící listy jsou světlezelené, pak ztmavnou do smaragdové barvy. Právě tato odrůda je vhodná i pro začátečníky.

Vhodné stanoviště s vhodnou půdou

Přestože keře bobkovišní vydrží kde co, jisté podmínky potřebují a některé jim prostě nevyhovují. Velmi špatně snáší trvalé přemokření, ale nevadí jim sucho. Nejvhodnější je pro ně slunné nebo mírně stinné stanoviště. Podkladem by měla být mírně kyselá a vlhčí půda, ale vyhněte se těm vápenatým a jílovitým, žloutly by jim vlivem nevhodného pH listy.

Pokud chcete bobkovišeň využít jako živý plot, buďte kreativní a kombinujte ji s jinými stálezelenými keři. Váš živý plot bude neskutečně originální a velmi pestrý. Na co si dát pozor? Bobkovišeň by neměla být v blízkosti rostlin plodících ovoce, a to pro svou jedovatost.

Dejte keři laskavou péči

Zalévejte tento keř pravidelně, a to i v chladném období. Myslete především na to, že před samotným zamrznutím by keř neměl vyschnout. V případě, že omrznou větvičky, stačí je na jaře zastřihnout, bobkovišeň opět rychle obrazí. Tato rostlina však vydrží teploty až do - 25 °C. Řez byste měli provést v dubnu, či v červenci.

Zdroje: www.vinna-reva-pestovani.cz, www.magazinzahrada.cz, www.jaktak.cz