Včelstvo se přirozeně rozmnožuje rojením – v určité době je v úlu již příliš mnoho včel a nastává v něm tzv. rojová nálada. Včely na okraji plástů vytvářejí několik velkých buněk – matečníků, do kterých matka naklade oplodněná vajíčka, která se neliší od těch, ze kterých se líhnou dělnice. Dělnice pak krmí larvy v matečnících výhradně mateří kašičkou, výměškem svých hrtanových žláz. Díky tomu se z larvy v matečníku vyvine samička s plně vyvinutými vaječníky (larvy dělnic jsou mateří kašičkou krmeny jen tři dny).

Když se včely rojí…

Než dělnice vychovají novou královnu, část původního včelstva – roj – odlétá se starou matkou z úlu na nové působiště. Kdyby se totiž stará matka setkala s nově vylíhnutou matkou, došlo by k souboji, který by jedna z nich nepřežila. Usazený roj vylétlý z úlu včelař opatrně sebere a umístí do nového úlu – tedy pokud se mu ulétlý roj podaří najít (odtud rčení „vypadá, jako by mu uletěly včely“). Část včelstva, která zůstala v úlu, pak počká několik dnů, až se vylíhne nová matka, která se po několika dnech vydává na zásnubní prolet, oplodněná trubci se vrací do úlu a tam pak začne klást další a další vajíčka.

Plástve plné sladkého medu

Plásty budované ze včelího vosku tvoří řady šestibokých buněk obrácených dnem k sobě. Tyto buňky slouží k dvěma hlavním účelům:

  • Matka do nich klade vajíčka, ze kterých se v buňkách vyvíjí včelí plod.
  • Dělnice do buněk ukládají zásoby medu a pylu.

Med je pro včelstvo zdrojem energie, pyl zdrojem bílkovin. Med včely tvoří z nektaru květů nebo z tzv. medovice (výměšky některých druhů hmyzu, zejména mšic), tedy ze sladkých šťáv, které do úlu přinášejí létavky. Včely pak tyto šťávy zahustí na med a zároveň do něj přidávají výměšky hltanových žláz. Výsledný produkt uloží do buněk, jež zavíčkují. Med je cenná potravina, jejíž hlavní podíl tvoří jednoduché cukry (fruktóza a glukóza) a voda. Kromě toho med ještě obsahuje enzymy, vitaminy, minerálie, organické kyseliny, hormonální látky, barviva a aromatické látky.

Včelař med ze zásobních včelích plástů vytáčí v medometu. Plásty nejprve odvíčkuje a poté je upevní do medometu, kde se odvíčkované plástve rychle otáčejí a med z nich odstředivou silou vytéká.

Pyl je plný cenných bílkovin

Zatímco med je pro včely především zdrojem energie, květový pyl slouží jako zdroj látek důležitých pro růst plodu. Pyl, který létavky přinášejí do úlu v tzv. rouscích, včely mladušky hlavou nadusají do buněk, aby v nich zbylo co nejméně vzduchu. Zároveň do pylu přidávají enzymatické výměšky svých žláz. Za několik dní pak vzniká plástový pyl, tedy velmi trvanlivá a stravitelná potrava pro včely kojičky a krmičky, které zajišťují potravu pro plod. Zpracovaný pyl obsahuje vedle složitějších cukrů bílkoviny, minerální látky, vitaminy a růstové látky.

Kam umístit úly?

Pro chov včel včelař potřebuje odpovídající vybavení. Základem jsou úly, tedy stavby, ve kterých se včely starají o plod, vytvářejí zásoby a ve kterých přezimují. U nás se používá několik typů úlů, které jsou výsledkem zkušeností mnoha generací včelařů – mezi nejužívanější patří Budečák, Univerzál a modernější Optimal.

Velmi důležitá je pak volba stanoviště pro úly.

  • Mají být umístěny tak, aby vylétající a přilétající včely neobtěžovaly sousedy a neohrožovaly lidi na veřejných prostranstvích.
  • Úly by zároveň měly být blízko míst, kde včely naleznou dostatek pastvy, měly by být na nepříliš větrném místě, vhodné je také místo kryté listnatými stromy, jejichž stín v létě brání přehřátí úlů.
  • Česna (výletové otvory úlů) by měla směřovat jihovýchodním směrem.
  • Pozemek pod úly by měl být suchý a nepodmáčený, včelař by měl mít snadný přístup k včelstvu za každého počasí.